V neděli 28.2. si můj pejsek Filip, kterého jsem nechala začátkem února 2004 čipovat, vyběhl večer v 8 hodin ven, aby se podíval za svou kamarádkou fenkou Adélkou. Normálně se vrací během půl hodiny domů, ale poněvadž se tak nestalo, předpokládala jsem, že zůstal u sousedů. V půl desáté zazvonil telefon a služba z Národního registru mě informovala, že můj pes Filip je v útulku v Troji. Byl těžce zraněný, tak jsem tam ihned jela. Toho večera byl venku mráz a ještě hustě sněžilo. Celou cestu jsem přemýšlela, jak se mohl dostat až do Troji, ale jela jsem rychle, jak jen se dalo.
Filip tam ležel, v těžkém bezvědomí. Paní doktorka mi sdělila, že byl sražen autem. Byl prý s ním ještě jeden pes, ale ten zahynul (byla to fenka Adélka). Filip dostal velikou ránu do hlavy, měl proražený ušní bubínek a byl v kritickém stavu. V útulku poskytli Filipovi první pomoc, základní ošetření, ale nemají tam rentgen. Pejska jsem naložila a převezla do veterinární kliniky Erika v Praze 8 - Libni. Paní doktorka Filipa zrentgenovala a ocenila úroveň, jakou byla poskytnuta první pomoc. Filipa bylo nutné na klinice nechat, poněvadž dostal infuzi a také, aby mohl být v případě potřeby rychle ošetřen. Paní doktorka se patrně obávala nejhoršího, poněvadž měl těžký otřes mozku a otok na mozku. Odjížděla jsem a nevěděla, zda se vůbec Filip z této situace dostane.
Hned v pondělí jsem jela do Troji poděkovat za pomoc a péči, kterou Filipovi poskytli. Dostala jsem kontakt na paní Křížovou a pana Černého, kteří Filipa do útulku dovezli. Tito lidé byli vlastně první, kteří se podíleli na záchraně života mého psa. Pan Černý mi řekl, že v Čakovicích uviděl ležet dva psy. Jeden byl prokazatelně mrtvý (to byla Adélka), druhý pejsek byl ještě živý, tak se jej pokusil vzkřísit. Naložil jej do auta a odvezl do útulku v Troji k ošetření.
V současné době je Filip již doma, není samozřejmě ještě ve stavu, v jakém byl před nehodou, ale je předpoklad, že se uzdraví. I když bude zřejmě mírně postižený - trochu nahluchlý, nicméně bude zase běhat po zahradě a hrát si s dalšími dvěma pejsky, které doma máme.
Touto cestou bych chtěla ještě jednou poděkovat paní Křížové a panu Černému, kteří Filipa našli a v hustém sněžení dopravili do Troji, čímž Filipovi zachránili život, protože by na svá zranění v mrazivé noci zahynul.
Také děkuji útulku v Troji, který poskytl Filipovi nezbytnou první pomoc a tím pomohl zachránit život zraněnému zvířeti.
V celém příběhu je také důležitý fakt, že Filip byl čipován. V době nehody neměl obojek se známkou a kontaktem, ale pomocí čipu hned zjistili majitele psa. Proto rovněž službě Národního registru, která mě kontaktovala, patří mé poděkování. Díky jim jsem se dověděla, kde Filip je a co se mu stalo.
Tato důležitá skutečnost potvrzuje správnost a účelnost čipování psů. Na vlastní kůži jsem poznala, jak je to důležité a užitečné a tímto všem majitelům psů mohu čipování jen doporučit. Poučila jsem se také v tom, že již Filipa nespustím z očí a nenechám ho nikam vyběhnout bez dozoru...
ChytráŽena.cz