Jana Plodková - Hana
Jak vidíte svou postavu Hany?
Hana je mladá, krásná, velmi tolerantní žena, která si ovšem nebere servítky, pokud již o něco jde. Před příchodem Němců si naplno užívá své kariéry, po jejich příchodu se z ní stává z dnešního pohledu lehkomyslná buřička, nepřipouštějící si nebezpečí, které jí hrozí každý den. Raději zavře oči, než aby viděla skutečnost.
Hana na začátku filmového příběhu zažívá vrchol své kariéry prvorepublikové hvězdy stříbrného plátna... Jak náročná byla příprava na tuto roli z hlediska dobových specifik?
Nijak zvlášť náročná nebyla. Snažila jsem se vidět co nejvíce hraných filmů z 30. - 40. let, abych měla nějaké povědomí o tehdejším jiném stylu herectví, což se, doufám ukázalo, když jsme točili scénu Hany a Fantla (kterého hraje Jiří Ornest). Jinak jsem přečetla veškerou dostupnou literaturu, ať už faktickou, či životopisy hvězd, abych se částečně přiblížila jejich vnímání tehdejší situace.
Ve filmu střídáte tmavé vlasy s blond parukou. Provází odlišnou barvu vlasů také nějaké specifické pocity?
Určitě. Zářivá blond byla ztělesněním divy, šarmu, naopak v barvě hnědé jsem se cítila nenápadně, takřka neviditelně.
Vašeho osudového muže hraje Marek Daniel, váš bývalý kolega z HaDivadla. Byla spolupráce o to snazší?
Byla jsem velmi šťastná, když jsem se dozvěděla, že Emila hraje Marek. Spadl mi tím velký kámen ze srdce, protože jednak jsem okamžitě přestala myslet na intimní scény jako na jeden velký stud a jednak jsem z divadelní zkušenosti věděla, že v Markovi budu mít velkou oporu a dobrého hereckého partnera. Což je pro mě velmi důležité.
Hana je pro vás první velkou filmovou rolí. Měla jste prostor na improvizaci – vstupovala jste do realizace svými nápady?
Chvílemi jsem se o to snažila, ale kluci to všechno měli tak skvěle připravené, že nebylo potřeba vymýšlet něco navíc.
Zůstal vám v hlavě z natáčení Protektora nějaký dominantní dojem – pocit – zážitek... ať už úsměvný, nebo smutný?
Celé natáčení bylo tak skvělé, že jediné, na co občas myslím, je, že mi chybí. Nedávno, když jsme s Markem fotili plakát k filmu a opět měli na sobě kostýmy a já i paruku, hned jsme říkali: Pojďme si dát ještě třicet dní!
Jste výborná divadelní i filmová herečka, což nebývá vždy pravidlem. Kde se cítíte přece jen o něco lépe – na divadelních prknech, nebo před filmovou kamerou?
Každé má svoje. Oboje mě neskutečně baví. Ale to hlavní, co rozhoduje o tom, zdali budu preferovat to či ono, je dotyčný člověk, se kterým mám na daném projektu pracovat.
Zdroj: Česká televize
Simbelmine
ChytráŽena.cz