Génius, nebo hyperaktivní „raubíř“? Rozhodne DHA už v těhotenství

Zbožňujete své aktivní dítko, ale někdy si naopak přejete, aby se zklidnilo a hrálo si alespoň chvíli v klidu? Více klidu si přeje i učitelka, která s vámi opakovaně probírá jeho nesoustředěnost a neustálé vyrušování. Není se co divit. K nejsilnějšímu projevu hyperaktivity, neschopnosti delší koncentrace, dochází právě v době nástupu do základní školy, kdy jsou děti poprvé vystaveny určité kázni a pevnému řádu. Dobrou zprávou je, že hyperaktivita se dá alespoň u většiny dětí výrazněji ovlivnit. Chcete-li se jí vyvarovat, nebo alespoň snížit její projevy u dalšího potomka, musíte své tělo zásobit DHA již v době těhotenství.  

Jednou z příčin hyperaktivity je mimo jiné nedostatek DHA, neboli dokosahexaenové kyseliny, která patří mezi nejvýznamnější omega-3 mastné kyseliny v našem těle, přednostně v mozku. „Klinické výzkumy ukázaly, že u maminek, které v těhotenství a v době kojení měly dostatek DHA, dochází u jejich dětí k nižšímu výskytu hyperaktivity, poruch soustředění, učení a paměti,“ říká RNDr. Pavel Suchánek. Maminky tak mohou prostřednictvím DHA snížit riziko budoucích obtíží  spojených s  hyperaktivitou, ale  lze i ovlivnit intelektuální a psychomotorický vývoj dítěte.

DHA je součástí nervových obalů, a proto má i zcela zásadní vliv na přenos impulsů v nervové soustavě, tedy na schopnost a rychlost s jakou reagujeme na podněty. Dalším místem, kde se v těle DHA koncentruje, je sítnice oka a oční nerv. Proto je již potvrzen její pozitivní vliv na vývoj zraku, koordinaci zrakového ústrojí s celkovou motorikou. Dítě je v těhotenství primárně zásobováno DHA z těla matky. Nemá-li maminka dostatek DHA v potravě, může se stát, že potřeby dítěte bude pokrývat maminka z vlastních zdrojů, respektive z vlastních mozkových zásob DHA. Tato souvislost má logicky negativní vliv na její vlastní pozornost například i náladu, podrážděnost a tedy i celkový psychický stav.

„U miminka dochází ke zcela zásadnímu rozvoji mozku ve druhém trimestru těhotenství. Tehdy má plod zvýšenou potřebu DHA, kterou si však sám nedokáže vytvořit, a je proto zcela závislý na příjmu DHA od své matky. Stejně je tomu i po celou dobu kojení,“ říká RNDr. Pavel Suchánek. Důležité je upozornit, že hladina DHA, která činí v mateřském mléce okolo 57 % všech tuků, kolísá v závislosti na stravě maminky.

Příznivého účinku se dosáhne při denním příjmu alespoň 250 mg DHA. To je dávka poměrně vysoká vzhledem k malé konzumaci potravin bohatých na DHA v České republice. Proto je vhodné v době těhotenství a během kojení zajistit dosažení této dávky z jiných zdrojů. Bezkonkurenčně nejhojnějším zdrojem DHA v potravě jsou ryby a přesněji rybí tuk. Příhodné je jíst především ty tučnější, jako je losos, makrela, nebo sardinky, a to přibližně dvakrát týdně. Jejich typická chuť a pach však vyhovují jen málokteré těhotné ženě, o rybím tuku nemluvě. Navíc bychom neměly podceňovat zprávy o stále se zvyšujících hodnotách  toxinů a těžkých kovů v tuku ryb, které se do zejména mořských ryb dostávají z vod kontaminovaných průmyslovým odpadem.

Možnou alternativu, jak zajistit sobě i miminku dostatečný příjem kvalitního a bezpečného DHA, proto představují doplňky stravy určené speciálně těhotným a kojícím ženám.