V naší zemi je Halloween novým svátkem a jako u každého takového infiltrovaného svátku se vedou sáhodlouhé spory o tom, zda jej máme slavit, či ne, zda to je proti naším tradicím nebo máme tento stav přijmout bez obav.

Čtěte také:
Těste se na Halloween

Naše tradiční svátky

Je, bohužel, pravdou, že mnoho lidí ani pořádně neví, co se pod pojmem "dušičky" vlastně skrývá. Jedná se o svátky dva, a to 1. listopadu svátek Všech svatých a 2. listopadu Památka všech zemřelých - dušičky.
kořeny těchto dvou svátků sahají až do dob keltských ritáálů, které se stejně jako lidstvo vyvíjely a měnily díky stykům s jinými národy a také příchodem křesťanství.
Proč tyto svátky připadají právě na první dva dny listopadu? V keltském kalendáři je 1. listopadu začátek nového roku a den, kdy se svět živých a mrtvých prolínají - tudíž duše zemřelých vycházejí do světa živých a konají zde dobré skutky nebo se mstí za zlo na nich spáchaných za života. proto byly konány hostiny, při nichž se počítalo s jídlem i pro mrtvé, obětovalo se bohům a v maskách se konaly průvody i tance.
Příchodem křesťanství se změnil základní pohled na tyto svátky. Podle nich povstal Kristus z mrtvých a již bude žít navěky a stejně tak mohou být všichni spravedliví po smrti vzkříšeni - to je vlastně podstatným prvkem křesťanství - víra v posmrtný život.

Teprve po několika staletích se ustálily dva svátky jak je slavíme.

Svátek Všech svatých

Nejprve se svátek Všech svatých slavil v květnu, protože v květnu 609 byl v Římě jako první vysvěcen pohanský chrám Pantheon na chrám Panny Marie a svatých mučedníkům. Na listopad byl přenesen až kolem 8. století aby nahradil potírané ppohanské svátky.

Památka všech zesnulých

Tento den se vzpomíná na vrtvé a modlí se za ty, jejichž duše ještě pobývají v očistci, kde se musí zbavit všech hříchů aby mohli být vzaty na nebe. Tomuto svátku se říká "dušičky".
Původně se obřady konaly v kruhu rodiny, od konce 10. století se začal přetvářet ve svátek společneský a ve 14. století se slavil již i v centru křesťanství - v Římě pořádají se mše, při nichž se lidé modlí za spásu duší mrtvých a za jejich nanebevzetí.
Podle starých, dnes již mnohde zapomenutých zvyků se tento den stavělo na okno studené mléko na rány duší vystoupivších z očistce, do lamp se plnilo máslo místo oleje, aby si duše mohly ošetřit spáleniny z trýznění a také se vyzdobovaly hroby. Dnes je u nás především zachovaný zvyk zapalovat na hrobech svíce nebo je také dávat do okna, to aby zbloudilé duše našly svou cestu.Dalším již spíše zapomenutým zvykem je pečení dušičkového pečiva (většinou to byly velké rohlíky plněny vším možným, bochánky, žemle a věnečky, kosti, což byly pletence těsta připomínající zkřížené hnáty) a takékoledování. Koledě se říkalo "chodit po rohlíkách" - odměnou bylo pečivo. U nás se koledovalo ještě počátkem 20. století, především v jižních Čechách.

Halloween

V překladu je to Předvečer Všech svatých a slaví se 31. října večer.
Halloween se do Ameriky dostal z Irska -chudé katolické země - díky vystěhovalcům za lepším životem. Mnozí katolíci považují halloween za pohanský svátek, což bude jistě pravdou, neboť jeho původ je irský a Irové jsu potomci starých Keltů. V oslavách Halloweenu není nic, co by vybočovalao z řady jiných svátků slavených v našich zemích.
Na to, jakou má Helloween podobu dnes, mělo vliv mnoho faktorrů, především velká směsice národů na americkém kontinentu a také komerce. Dnes se jedná o svátek především komerční a je prý po vánocích druhý nejvýnosnější.
Na Halloween se dnes především děti převlékají do hrůzostrašných masek a chodí po koledě a dostávají sladkosti
Dýně patří neodmyslitelně k halloweenu. Podle starých pramenů ji začali vyřezávat v Severní Americe a svůj zrod má v irské baladě o lakomém Jackovi

Slavit tedy "dušičky" nebo Halooween?

Vezměme tedy jednu stranu mince - z Ameriky a vůbec ze světa k nám přichází mnoho nových oslav, zvyků a svátků. Mnozí nechtějí připustit, že by měly podobné svátky patřit do našeho zavedeného stylu života, zatvrzele tvrdí, že co není české, to se slavit nemá. Z druhé strany - halloween - předvečer Všech svatých - to samo o sobě říká, že je součástí svátků - nic nenahrazuje, jen vlastně doplňuje, dýně - stejný princip jako naše svíčky v oknech. Obdobný zvyk obchůzek v maskách spojených s koledou.
A v neposlední řqdě. Když vidíte rozradostněné tváře dětí v maskách různých duchů, čarodějnic, smrtek, kostlivců, jak dovádí na školních zahradách na strašidelných párty, odpolednách a soutěžích a pak sám průvod, kdy chodí se světýlky a mohou si zavýsknout jako duchové - je jim dovoleno po setmění výskat a ječet jako příšery - proč jim to nedopřát? Proč jim nedopřát soutěže ve vyřezávání dýní a zdobení oken a bytů.
Každý přece máme právo vyznávat a slavit to, co chceme, co uznáme za vhodné a slučuje se s naším svědomím. A Halloween přece nikomu neubližuje.