Kehlsteinhaus neboli Orlí hnízdo navrhl a dal postavit vůdcův osobní tajemník Martin Bormann v roce 1937. Mělo to být velké překvapení k padesátým narozeninám nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Stavba trvala pouhých třináct měsíců a náklady se pohybovaly kolem třiceti miliónu říšských marek, což je asi sto dvacet miliónu eur. Budova je ve výšce 1834 metrů nad mořem na skalnatém hřebeni v jihovýchodním cípu bavorských Alp. Svou polohou a vzhledem vypadá jako nedostupné orlí hnízdo. Odtud tedy ten název. Adolf Hitler prý nesnášel výšky, tak zde byl asi jen desetkrát v životě. V poslední době se toto místo stalo velmi vyhledávané turisty pro nádherné výhledy do okolní krajiny.

Když jsme přijeli na parkoviště v Obersalzbergu, mrholilo. Zde jsme přestoupili do elektrobusu a vyjeli po horské silnici k Hitlerovu Orlímu hnízdu. Zatím přestalo pršet, tak jsme se těšili na pěkný výhled. Vystoupili jsme z autobusu, prošli tunelem a vyjeli výtahem obloženým mosazí (dříve byl prý zlatý). Rázem jsme se ocitli v chodbě Hitlerovy chaty. Prohlédli jsme si restauraci s nádherným krbem. V dlouhé chodbě je mnoho dobových fotografií s popisky ze stavby budovy. No a konečně stojíme před chatou. Můj první pohled padl na zasněžené vrcholky hor. Okolí chaty je hezky upravené. Cestičky jsou ohraničené a můžete se zde projít několika stezkami. Všude jsou lavičky a odpočinková místa. Procházka mezi horami a pohledy do údolí se mi moc líbily. Vydržela bych tu celý den.

Dole pod námi jsme viděli město Berchtesgaden a na druhé straně se tyčí hory. Nejdříve nízké a čím dále tím vyšší. No a potom další zelené údolí s jezerem Königssee a za ním se opět tyčí mohutné hory. Pokud by šlo toto údolí překročit, dostali by jsme se k těm krásným zasněženým vrcholkům. Bohužel počasí nám nepřálo. Začalo se zatahovat a mraky tmavly. Pozorovali jsme, jak rychle se blíží a začínají zakrývat vrcholky hor. Vše se pomalu mlžilo a výhled do dáli byl jako rozmazaný. Honem ještě udělat pár fotografií této scenérie. Poslední pohledy do údolí i na hory. A už začíná pršet. Tak veliké kapky jsem ještě neviděla. Když mi padla na dlaň, měla jsem ji mokrou celou. Utíkali jsme se schovat do chodby Orlího hnízda. Chvíli jsme ještě pozorovali krajinu a potom si šli stoupnout do fronty u výtahu. V takovém počasí chtěli všichni honem dolů. Sjeli jsme výtahem, prošli tunelem a autobus nikde. Nezbylo nám nic jiného než se vrátit do tunelu a čekat. Zhruba po dvaceti minutách přijel. To už pěkně lilo. Z autobusu jsem se naposledy podívala nahoru. Orlí hnízdo bylo schované za mraky.      

Za hustého deště tedy odjíždíme na centrální parkoviště. V Obersalzbergu. Zde vystoupíme z autobusu a vylézá sluníčko. Nahoře v horách je ale pěkně zataženo.

Výlet byl moc hezký i přesto, že si z nás počasí trochu vystřelilo. Vydržela bych nahoře hodně dlouho. Ty nádherné pohledy do údolí i na vysoké hory jsou úchvatné. I když mám spoustu fotografií, není to ono. Stát uprostřed tak krásné přírody je úžasné.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10