Neměla
jsem žádný kontakt na kluka, se kterým jsem se ještě rozhodně chtěla
setkat a se kterým jsem si nedopatřením nedomluvila schůzku. Po včerejšku jsem měla za sebou jeden nevydařený pokus o setkání bez domluvy. Tak dnešní den jsem to zkusila znova. Zase ve stejnou hodinu na stejném místě jsem se ohlížela na všechny strany. Bezvýsledně. Chtěla
jsem využít všechny možnosti, abych Pavla nalezla, tak jsem dokonce
chodila tři dny „hlídkovat“ před internáty, ale tahle cesta se ukázala
jako úplně bezvýchodná. V tom množství studentů, co tam chodilo, jsem
neměla žádnou šanci na úspěch.
Za pár dní jsem zjistila, že
sestra mé kolegyně chodí na stejnou školu, nevěděla jsem, jestli i
fakultu, ale za pokus to stálo, možná Pavla náhodou bude znát. Poprosila
jsem ji, jestli se sestry na něho nezeptá. Řekla jsem jí všechny
dostupné informace včetně popisu, no to byl taky neúspěšný pokus. Nic
víc, žádná další možnost jak ho nalézt mě nenapadla. Tak jsem se
postupně, den po dni, smiřovala s tím, že moje známost skončila dřív, než
vůbec pořádně začala.„U vás?“ divila jsem se. Každý, kdo mi volal do práce, tak znal linku přímo ke mně. Tak jsem v očekávaní, kdo tam bude, vzala telefon a ozvala se: „Prosím...“
Areiv - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz