Když jsem Marka potkala poprvé, vůbec se mi nelíbil. Byl tlustý, pohyboval se houpavou chůzí a strašně funěl. Taky se dost potil. Tím, že to byl kamarád mých přátel, se stalo to, že jsme strávili spolu s ostatními víkend na chatě v horách. Chata měla osm pokojů. Já byla v pokojíku se svou kamarádkou. Bylo nás dohromady sedmnáct. 

Ten víkend jsme chodili po okolí, večer si sedli do nedaleké hospůdky a užívali si relaxování v čisté přírodě. Marek za námi přes den zaostával. Chodil pomalu a vždy byl poslední. Byl ale perfektní bavič. Dokázal povídat o čemkoli a vždy nás rozesmál. Svěřil se mi, že už dlouho hledá partnerku. Já byla těsně po rozchodu s přítelem a zajímalo mě, proč svou vyvolenou nenašel.„Copak by někdo chtěl takového tlusťocha?“ připustil svůj nedostatek.

Nejdřív jsme spolu kamarádili. Chtěla jsem mu pomoci. Brala jsem ho na procházky, přemluvila jsem ho dokonce i na bazén. Strašně se styděl a já připouštím, že měl zač. Ale jeho povaha mi připadala milá, a tak se stalo, že zprvu z přátelství se vyklubala láska. V prvních dnech se mi svěřil o ženě jménem Eva. Evu Marek ještě nedávno zoufale miloval. „A proč s ní nejsi?“ ptala jsem se tenkrát. Následovala obvyklá odpověď. Eva Marka údajně nechtěla pro jeho obezitu.

Jak už jsem zmínila, začala jsem mít Marka ráda, a snad i on miloval mě. Tři roky jsme byli spolu. V tom prvním roce dokázal zhubnout celkem deset kilo. V dalších letech to šlo rychleji, a už po dvou letech měl dole téměř padesát kilo. Jeho váha byla ideální k jeho výšce. Z ošklivého káčátka se vyklubala labuť.

Já nevím, co se po těch třech letech stalo… Marek najednou začal být podrážděný, hádavý a se vším nespokojený. Vadilo mu, že mám obývací pokoj tam a ložnici v druhém pokoji, když to jde i naopak. Vadilo mu, že mám doma v koupelně vanu a ne sprchovací kout. Začínaly mu vadit i mé pokojové květiny. Nakonec se se mnou rozešel, a já ani pořádně nevím proč. Chvilku jsem chtěla náš vztah zpět. Dokonce jsem ho i poprosila, jestli by to se mnou ještě nezkusil. Já, která se nikdy takto nesnížila! Vždy jsem byla hrdá a opouštěla muže já. Marek odmítl.

Bylo mi to líto, protože tři roky nejsou měsíc. Musela jsem ale jít dál. Brzy jsem poznala partnera, s kterým jsme spolu dodnes. Marek, co vím, šel rovnou po rozchodu za Evou. Kdysi ho nechtěla, byli ale spolu stále v kontaktu. Poslali si přání k narozeninám, k vánočním i velikonočním svátkům a vzpomněli si jeden na druhého i v den jmenin. Teď, když byl Marek krásný, bude mít jistě u Evy šanci. To si alespoň myslel. Eva ale Marka odmítla. Teprve nyní Marek zjistil, že ženy muže posuzují převážně podle povahy. Chvilku mu trvalo, než se objevil u mě. A že bychom to mohli zase dát dohromady. Tak jsem toho bumeranga, co se vrací, když už ho nikde nikdo nechce, strašně rychle hnala od svých dveří dál.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10