Hororová noc

Jednoho dne jsem se rozhodla pro změnu ve své domácnosti. Přestože mám svou domácnost nově vymalovanou, položené plovoucí podlahy a nový nábytek, má ložnice zůstala poněkud netknutá. Roky spím na posteli, která sice slouží svým účelům, ale mně už nevyhovuje. Matrace je poněkud proležená. A když už mám měnit matraci, proč to nevzít z gruntu a nevyměnit celou postel? Dnes je přece takový výběr…

Dlouho jsem vybírala tu pravou. Chtěla jsem postýlku s kvalitní matrací, aby neničila páteř a zároveň byla moderním doplňkem mé ložnice. Měla by mít úložný prostor a měla by být vyrobena z kvalitního dřeva. Jedna se mi nehodila barevně, jiná zase svými rozměry, další byla příliš drahá. Až jsem našla favoritku! Také nepatřila k nejlevnějším, dokonale ale zapadla do mé ložnice. Byla to láska na první pohled. Večer mělo dojít k lásce na první zalehnutí, v což jsem doufala. Ale nedošlo.

Spala jsem špatně, spíše nespala. Celou noc mě něco rušilo, něco šimralo. Až k ránu jsem usnula. Když jsem ale vstala, našla jsem na svém těle podivné štípance. S pomocí internetu jsem si potvrdila to, čeho jsem se obávala.

Byly to štěnice! Štěnice v mém bytě?

Vždy jsem se jich bála. Přestože jsem věděla, že čas od času se tito nemilovaní a vždy nevítaní tvorečci objevují v různých domech, a nemusí to být rovnou u špindírů, věřila jsem, že mně se štěnice celoživotně vyhnou. Právě proto udržuji svou domácnost v čistotě. I hotely na dovolené vybírám s náležitou pečlivostí, protože jsem se dočetla, že řada lidí si tato zvířátka přiváží z dovolené jako nechtěný suvenýr. A nyní je mám v bytě? Nepochybně přítomnost štěnic souvisela s novou návštěvnicí, mou novou postelí. Neváhala jsem a ihned se dala do rozebírání vetřelkyně. V jejích útrobách jsem následně našla známky štěničí kolonie. Byly zde svleky včetně bílých vajíček. Až se mi zvedl žaludek! A tak vetřelkyně opustila mou domácnost. Sousedé mi ochotně pomohli ji vystěhovat před dům.

Reklamace postele byla složitá. Nábytek, ve kterém jsem postel zakoupila, byl malou rodinnou firmičkou a majitelé se bránili, že oni prodali postel bez štěnic. Když jsem jim ale nakonec pohrozila hygienou, rádi mi vrátili peníze zpět. Jen doufám, že postel poté nenabídli jinému zákazníkovi.

Pro jistotu jsem přítomnost štěnic nahlásila i správci domu a následně vše doma vyčistila Savem, všechno oblečení vyprala a to, co sneslo vyšší teploty i vyvařila. Štěnice se v mé domácnosti už neobjevily. Pro jistotu jsem ale na hygienu zašla. Měla jsem vše nafocené, a tak nebyl problém dokázat pravdu. Následující den byl nábytek uzavřen. Údajně z technických důvodů. Já ale potkala v našem městě několik lidí, kteří měli podobnou zkušenost právě s tímto prodejcem. Dokonce si má kamarádka před časem prý koupila nové křeslo, které bylo také plné štěnic.

„Co jsi dělala?“

„No, vyhodila ho.“

Tak to jsem ještě dopadla dobře.

Takže nyní sháním novou postel a spím zatím na zemi. Má stará, dobrá a proležená postýlka je totiž už dávno vyhozená. Co jistě ale vím je to, že před koupí si ověřím spolehlivost prodejny u jiných zákazníků. Co kdyby ještě někde měli sklad plný těchto krev sajících potvůrek?

čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete