Hra pozpátku - premiéra nového projektu Jána Mančušky

Po úspěšném uvedení projektu Neviditelní – hraní v sekvencích v bývalém Federálním shromáždění v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu se přední výtvarník a performer Ján Mančuška vrací do Prahy s dalším originálním počinem. Nový projekt Hra pozpátku byl poprvé s velkým ohlasem uveden v Královském dánském divadle v Kodani a českému publiku jej 14. února premiérově představí divadlo Archa ve spolupráci s Galerií Středočeského kraje (GASK) a sdružením Čtyři dny. Vizuálně-pohybový projekt bude s výjimkou premiéry uveden jen dvakrát, a to ve dnech 16. a 17. února. 

Originální koncepce této divadelně-taneční performance odvrhuje pasivní percepci diváků a nutí je k zamyšlení a konstruování vlastní osy příběhu. Vypravěč, umístěný v publiku vypravuje příběh, zatímco tanečníci na pódiu ztvárňují stejný syžet, avšak z opačného konce. „V příběhu se hlavní hrdina, vedený touhou napravit vlastní chybu vrací do minulosti. Tedy přímo v příběhu je obsažen element návratu, opačného sledu událostí. V průběhu nastudování mě ale fascinovalo, jakou novou kvalitu téhle myšlence přináší samotný pohyb v opačném směru,“ poodhaluje detaily projektu Hra pozpátku Ján Mančuška.

I výtvarná stránka celého představení je velice specifická: herci-tanečníci se pohybují na jevišti, kde je jen pár nezbytných rekvizit. Scénu de facto určuje světlo, které definuje prostor a spoluvytváří minimalistickou vizi celé scénografie. Kostýmy působí civilně, Mančuška tu pracuje se základními barvami a jednoduchým potiskem, který odkazuje k ději. Hra pozpátku seznámí české publikum s nejaktuálnějším směřováním tvorby jednoho z našich nejvýznamnějších umělců, jehož dílo je poslední dobou stále více prezentováno na zahraničních přehlídkách současného umění. Mančuška, jenž se ujal i režie, se obklopil dalšími špičkovými umělci - ať už se jedná o tanečníky či choreografa. Pohybové nastudování svěřil zkušené Petře Hauerové, úlohu vypravěče zastane Roman Zach a v pohybových kreacích se představí Miroslav Kochánek, Ondřej Lipovský, Lotte Nouwkens, Veronika Kacianová i zmíněná Petra Hauerová.

Ján Mančuška je jedním z nejčastěji vystavujících českých umělců v zahraničí. Jeho projekty mají povahu kontextuálního výzkumu bezprostřední reality. V jeho tvorbě se prolínají rozličné umělecké obory - literatura, film, konceptuální umění, divadlo, instalace, video a text. Při práci s textem, jej osamostatňuje jako objekt a znak, a zkoumá různé možnosti nelineárního čtení. Intenzivně se také zabývá reflexí filmového a divadelního jazyka. Jeho práce bylo možné vidět například ve Stedelijk Museu Amsterdam, Muzeu moderního umění New York, Kunstahalle Basilej, prestižní pražské galerii tranzitdisplay nebo v Takkelloftet, Královském divadle Kodaň.

Petra Hauerová absolvovala konzervatoř Duncan Centre a stáže v Londýně a Amsterdamu. Vytvořila sérii výtvarně-pohybových děl, jimiž zaujala odborníky Trans Danse Europe. S téměř revolučním dílem Noční můra se stala českou  reprezentantkou tohoto mezinárodního projektu. Dalším významným projektem, který také využíval laseru, byla choreografie Turing Machine, která vznikla stejně jako Noční můra ve spolupráci s multimediálními umělci sdruženými ve skupině TOW (např. Vladimír 518). Petra  Hauerová spolupracovala s ateliérem „Socha, prostor, instalace, konceptuální tendence“ na pražské AVU a vyučuje v Duncan Centre.

Zdroj: Archa theatre.cz

Simbelmine
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout