Mám známého Františka. Poznal jsem ho až v dospělosti a vždy jsem si myslel, že pochází ze zámožné rodiny. František žije v přepychu. Jeho dům víc připomíná sídlo králů, než domov obyčejného Čecha. Luxusní vybavení domu neodpovídá tomu, co František celý život dělal. Pracoval na obyčejném dělnickém místě. Přesto se topil v bohatství. František se nikdy nezmínil, kde k majetku přišel. Za obyčejnou práci si tak luxusní život nemohl dovolit. František byl znám tím, že několikrát v roce létal na zahraniční dovolené, doma měl paní na úklid i vlastní kuchařku. František je totiž starý mládenec. Až jednou došla řeč na to, kde František k majetku přišel. Vyprávěl mi tento příběh.
Františkův dědeček byl obyčejný muž. S babičkou žili v malém domečku na vesnici. Františkova babička pracovala jako kuchařka, její muž pracoval jako dělník v továrně. Jejich příjem stačil stěží na to, aby uživili své tři děti. Jedním z dětí byl také Františkův tatínek. Rodina žila skromně, ale šťastně až do chvíle, která jejich život nadobro změnila. Františkův dědeček byl totiž vášnivý karbaník. Hrál vášnivě a často karty v hospodě. Babička to neviděla ráda, a tak se snažila dědečka v jeho vášni krotit.
Dědeček si ale nedal říct, vášeň je vášeň a se závislostí se špatně bojuje. Tak se také stalo, že jeden večer dědeček opět hrál karty v hospodě. Zprvu mu karty přály. Dědeček vyhrál nějaký obraz, který byl ve hře. Nabuzen výhrou hrál dál, až mu karty přestaly přát, a v samém závěru prohrál rodnou chalupu. Chalupu, ve které žil se svou ženou a třemi dětmi. Když babička slyšela, že jim prohrál střechu nad hlavou, museli ji křísit. Kam teď má rodina s dětmi jít? Prohra byla tak zásadní, že se babička s dědou rozvedla. Tehdy to byla velká aféra, rozvody nebyly tak běžné jako dnes. Dědeček odešel z rodného domu s prázdnou. Tedy, ne s prázdnou, odnesl si s sebou onen obraz, který vyhrál těsně předtím, než prohrál dům. Babička se i s dětmi uchýlila k příbuzným.
„No dobře, kde ale vaše rodina přišla k tam velkému majetku?“ musel jsem vyprávění kamaráda přerušit. „Počkej, hned se to dozvíš.“
Děda pak zemřel v chudobě. Babička se zmátožila z toho, že musela odejít z domu i s dětmi. Už se podruhé nevdala a zůstala s dětmi sama. Až po úmrtí Františkova dědečka jeho již dospělé děti zdědily onen obraz a nechaly ho ohodnotit. A teprve nyní se přišlo na to, že jde o obraz nesmírné hodnoty. Jeho autor byl uznávaným umělcem a jednalo se o dílo nevyčíslitelné ceny. Děti obraz prodaly a o peníze se rozdělily. Utržená částka vystačila na poklidný a velmi bohatý život jak všech třech dětí, ale i jejich rodin. A tak František zdědil velké bohatství, které mu zajistilo luxusní a spokojený život.
„Ač to dědeček už neví, celá rodina na něj mnohokrát vzpomínala. Děda zemřel v chudobě, ale posléze se zjistilo, že se jednalo o boháče, který o svém bohatství neměl ani tušení. Jen díky dědovi a jeho hráčské vášni dnes mohu spokojeně žít ve svém domě,“ ukončil František své vyprávění.
ChytráŽena.cz