Další z mých cestovatelských snů, který jsem si před třemi lety splnila, byla návštěva hradu Rabí. Od našeho bydliště je to přece jenom docela vzdálené místo a tak se nám poštěstilo, až když jsme se s mužem vraceli z týdenního pobytu na Šumavě. Navíc jsme tehdy měli štěstí i na počasí. Ačkoli byl již květen, tak na Šumavě nás zastihl sníh, ale zde na Rabí nás už vítalo opravdové jaro.
Město Rabí se nachází v podhůří Šumavy v nadmořské výšce 478 m na trase Strakonice - Sušice. Na pomyslné spojnici mezi jižními a západními Čechy. Od krajského města Plzeň je Rabí vzdálené 80 km, od královského města Sušice jen 10 km. V současnosti zde žije kolem 500 obyvatel. Historie města je spojena s vývojem hradu, který byl pravděpodobně založen ve 13. století. Podhradí se stalo zárodkem městečka, které se postupně rozrůstalo. V období panování Půty Švihovského v 15. století hrad i městečko zažívají nebývalý rozmach a právě v této době získává podhradí od krále Vladislava Jagellonského privilegovaný titul město, psal se rok 1499. Rabí tím nabylo městských práv a tento titul používá dodnes.
Pro svůj nezaměnitelný ráz bylo centrum městečka v roce 1992 prohlášeno za Městskou památkovou zónu. Městu dominuje největší hradní zřícenina v Čechách. Mezi další památky patří radnice, židovská modlitebna, židovský hřbitov, bývalá sýpka, boží muka, měšťanské domy a venkovské usedlosti.
Zříceninu hradu naleznete na vápencovém kopci nad řekou Otavou. Jedná se o největší hradní zříceninu v Čechách, která měla jeden z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Můžete zde absolvovat dva prohlídkové okruhy s průvodcem. V rámci prvního okruhu navštívíte například velké nádvoří, Břeňkův palác, vyhlídkovou terasu či hladomornu. Na druhém okruhu si prohlédnete malé nádvoří, hradní sklepení s krápníkovou výzdobou a především vystoupáte na 26 metrů vysokou obytnou věž. K hradu vás ze stejnojmenné obce zavede žlutá turistická trasa.
Před hradní branou návštěvníky upoutá pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice z r. 1498. Hradní kostel si v podstatě zachoval svou pozdně gotickou podobu, byť do jeho vzhledu zasáhly úpravy v následujících stoletích (v 17. století byla přistavěna sakristie, v 18. století přibyla předsíň a sanktusová věžička). Významnější úpravy se dotkly interiéru, jehož podoba byla několikrát doplněna a pozměněna, takže ve 20. století se ve vnitřních prostorách nacházely doklady téměř všech výtvarných stylů, gotikou počínaje a secesí konče. Svou základní funkci naplňoval tento prostor do roku 1970, kdy přišel o status farního kostela. Na sklonku sedmdesátých let 20. století byl navíc kostel odsvěcen. Poté byl zanechán svému osudu a začal velmi rychle chátrat.
Na lepší časy se začalo blýskat po roce 1989. Došlo k výměně krovu a střešní krytiny, byla obnovena venkovní fasáda a část investic směřovala také k restaurování mobiliárního fondu. Kostel jako takový je bohužel v současnosti pro veřejnost nepřístupný. Lépe řečeno, v letních měsících je zpřístupněno podzemí kostela, které je využíváno jako výstavní prostor.
K dalším místním zajímavostem patří bezesporu i židovský hřbitov. Ten byl založen před rokem 1724, poslední pohřeb zde proběhl v roce 1911. Dochovalo se 128 náhrobních kamenů, bohatě zdobený náhrobek z roku 1728 patří Jicchaku Salomonovi. Hřbitov ohraničený kamennou zdí je udržovaný.
Návštěvníci Rabí by neměli opomenout ani místní Muzeum starých řemesel. Malé muzeum připomíná tradice starých řemesel, bydlení, oblékání a život lidí nejen na Sušicku. Expozice jsou plné módy, dobových výstřižků z novin, reklamních cedulí i plakátů a různých obecních, městských i státních vyhlášek. V muzeu jsou vystaveny košíky, ošatky, nůše, žehličky, šicí stroje, nádobí a spousta dalších věcí týkajících se života lidí na Šumavě v dobách minulých. Kromě muzea řemesel zde najdete i expozici týkající se sokolnictví.
Jeden z nejkrásnějších výhledů na hrad se nám pak naskytne od hřbitovního kostela sv. Jana Nepomuckého z roku 1785. Je zde zbudován i turistický přístřešek, kde si po procházce městem můžeme posadit a jen tak se dívat na tu nádheru kolem sebe. Vřele doporučuji.
Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz