Na okraji slovenského města Liptovský Hrádok se na dohled od hlavní silnice nachází zřícenina vodního hradu Liptovský Hrádok, kterému se také říká jen Hrádok nebo také Nový hrad. Ruiny hradu na vápencové skále u řeky Belá tvořily dominantu Liptovského Hrádku a celého horního Liptova. Tohle místo pravidelně míjíme cestou do Vysokých Tater. Vlastně míjíme není to správné slovo – my se tu také vždy rádi zastavíme!

Zřícenina hradu i její okolí posledních pár let procházejí velmi zdařilou rekonstrukcí, což je oproti nedávným letům již patrné na první pohled. Hrad je stavebně propojený se zámečkem a v současné době je v soukromém vlastnictví; majitelka ho zakoupila v roce 2001 od města a státu, když jako náhodná kolemjdoucí navštívila zříceninu hradu a ruiny zámku a na mysl jí přišla obnova této památky...  

Tahle památka měla prostě obrovské štěstí! V zámku funguje luxusní hotel a restaurace, turisté si mohou zaplatit prohlídku s průvodcem. Snahou majitelky je dnes již kulturní památku, zpřístupněnou pro veřejnost od roku 2010, zachovat pro další generace. Právě prohlídkou hradu (a tím samozřejmě zaplacením vstupného) podporujete pokračující rekonstrukční práce.

Jaká je historie hradu? 

Gotický hrad nechal na skalní vyvýšenině po roce 1314 postavit tehdejší zvolenský župan Donč. Skálu tehdy obklopoval vodní příkop a úkolem hradu bylo střežit důležitou křižovatku cest, tzv. Spišské cesty a Jantarové cesty (cesta císařů a králů ze střední do jihovýchodní Evropy, která procházela územím pěti států).   

Původně královský hrad v roce 1433 dobyli a obsadili husité, poté již docházelo k častým změnám majitelů. Na začátku 16. století byl k hradu přistavěn renesanční zámek a další budovy zabezpečující chod panství. V roce 1803 hrad při požáru dokonce téměř do základů vyhořel – z hradu zbyly ruiny a obnoven byl už jen zámek; hrad byl ponechán svému osudu. O deset let později došlo během deštivého léta ke katastrofální povodni a chátrání staveb pokračovalo.

Mnohem později zde byl zřízen okresní soud a věznice, které fungovaly do roku 1930 (v té době byl zrušen soud, ale věznice dál fungovala v bývalém hradním sklepě a mučírně). Hrad byl naštěstí alespoň částečně zabezpečen před zřícením. V roce 1960 bylo v celkem dvanácti místnostech zámku zřízeno Národopisné muzeum Liptova, které bylo po revoluci (v roce 1990) přestěhováno a zámek zůstal opuštěný, nehlídaný, vydaný napospas nežádoucím návštěvníkům. V té době došlo ke krádežím veškerého zámeckého inventáře a příslušenství – zůstaly jen holé zdi bez oken a dveří…

Vodní příkop se dodnes zachoval v podobě jezírka, kolem kterého se můžete projít nebo posedět na lavičkách. Uprostřed jezírka se nachází menší skála, na které stojí krásná kaplička. Jen pár metrů od ní na malém ostrůvku ve stínu stromů odpočívají kachny a hned vedle tiše tryská vodotrysk.

Areál obklopuje krásně upravený malý parčík, kde je na vzorně zastřiženém trávníku na tzv. Lubyho louce (pan Štefan Luby byl místním kronikářem) většinou na kamenech rozmístěno několik pamětních desek. Jedna z nich například připomíná zdejší návštěvu amerického astronauta, člena expedice Apollo 15 a osmého člověka na Měsíci, Jamese Bensona Irwina (navštívil Liptovský Hrádok v květnu 1990).

Vstup do areálu hradu je možný pouze s průvodcem po zaplacení vstupného, délka prohlídky činí zhruba hodinu. Část prohlídky se koná ve venkovních prostorách, proto je při nepřízni počasí vstup do areálu omezen, stejně tak jako v době konání svatebních obřadů. Vstup na prohlídku je umožněn návštěvníkům v letní sezóně denně, a to každou celou hodinu od 10 do 16 hodin.

Když pojedete autem, zaparkovat můžete na provizorním neplaceném parkovišti naproti přes silnici, takže k hradu to máte doslova pár kroků. Také by byla škoda vynechat skalní vyhlídku s malou vyhlídkovou terasou se zábradlím, na kterou vystoupáte přímo z parkoviště. Za příznivého počasí se vám naskytne výhled nejen na Liptovský Hrádok a okolní obce, ale až na Západní a Vysoké Tatry. V minulosti tady stávala strážní věž.

Jediné, co by mohlo návštěvníkům trochu kazit atmosféru tohoto místa, je – jak jsem již zmiňovala – blízkost frekventované silnice. Ale myslím, že ji stejně jako my vnímat vůbec nebudete.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10