I tady jsme byli - krása ukrytá ve skalách

V mé dnešní cestovatelské pozvánce bych vás všechny ráda vzala na 2 místa, která od sebe dělí vzdálenost necelých 20 km a která se nalézají v lokalitě Mělník a Mšeno. Obě místa jsou volně přístupná, avšak při jejich návštěvě bude potřeba vynaložit přec jenom o něco více fyzických sil.

Jako první se vypravíme do obce Želízy. Jedná se o malou obec na Mělnicku, písemná zpráva o ní pochází již z roku 1360 a do povědomí se zapsala i skrze turistické památky a zajímavosti, které se v její lokalitě nacházejí. První z nich jsou tzv. Čertovy hlavy. Jedná se o 9 metrů vysoké skalní reliéfy, které jsou vytesány do pískovcových bloků v borovém lese nad vesnicí. Jde o dílo sochaře Václava Levého, které zde vytvořil v letech 1841 - 1846. Autor byl kuchařem nedalekého liběchovského zámku a později se stal jedním z nejvýznamnějších sochařů 19. století. Čertovy hlavy jsou na české poměry zcela unikátní dílo a z centra Želíz nás na místo dovede modrá turistická značka.

Po modré z centra vesnice, ale opačným směrem, se pak můžeme vydat k jeskyni Klácelka. Jedná se o umělou jeskyni, která se skládá se dvou částí. První část, prostor před jeskyní nese jméno Blaník. Za železnou brankou jsou vytesány heroické postavy z našich národních dějin (poznáte zde v křesle dřímajícího vůdce blanického vojska Zbyňka ze Zásmuk, vůdce husitských vojsk Jana Žižku a Prokopa Holého, dále je zde spící blanické vojsko a trpaslíci, kteří pro ně kovají zbraně).

Druhá část je pak vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem. Podél stěn jsou kamenné lavice, prý zde stával i kamenný stůl. Stěny jsou zdobeny reliéfy z bajky Ferina Lišák a z předloh francouzského karikaturisty Grandvilla. Ve zvířecích postavách zpodobněny symboly některých lidských slabostí. Na stěně naproti vchodu byl vytesán letopočet 1845, datum vzniku této památky. Na blízké skalce vytesán kalich. Všechny jeskynní reliéfy vytvořil sochař Václav Levý, když byl zaměstnán v liběchovském zámku.

Druhé místo, které nás naprosto ohromilo, jsou tzv. Kokořínské pokličky. Jedná se o pískovcový útvar, který svým tvarem připomíná houby. Pokličky vznikly pozvolným zvětráváním pískovce. Horní vrstva je z odolnějšího železitého pískovce, která zároveň chrání spodní sloup, který je z měkčího jílovitého pískovce. Nejmohutnější z „pokliček“ dosahuje výšky 12 metrů a klobouk má šířku kolem 6 metrů.

I na toto místo nás z parkoviště, které se nachází hned u silnice, dovede modře značená turistická trasa. Musíme počítat s tím, že výstup je z velké části do kopce a po dřevěných schodech. Napočítali jsme jich něco kolem dvou set. Nahoře na vyhlídce jsou pak umístěny dvě lavičky. Nalezneme zde také informační panely, které návštěvníky blíže seznámí s danou lokalitou.

Tak třeba se necháte inspirovat a výlet na hrad Kokořín spojíte s návštěvou i dalších míst.

Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete