V dnešní pozvánce na krátký výlet či procházku bych vás ráda vzala na okraj Českého ráje, do lokality poblíž obce Kacanovy. Zde poblíž hřbitova můžete odstavit svá vozidla a dál se společně vydat po modré turistické značce do mírného kopce. Zhruba po 20 minutách pak dojdeme ke krásně udržovanému Kopicovu statku.
Kopicův statek, dříve známý jako Jirošova rychta je roubená usedlost z konce 18. století. Spolu s Dlaskovým statkem se jedná o jeden z nejzajímavějších příkladů lidové architektury pojizerského typu. Nynější stavení bylo postaveno v roce 1787 rolníkem Jiřím Jirošem, základy domu jsou ale patrně staršího data. Usedlost se skládá z obytného patrového domu s pavlačí, kolmo přistavěné konírny se stájí a protilehlých přízemních hospodářských budov. Dvůr uzavírá kamenná brána, opodál pak stojí dřevěná stodola. Statek patřil rodině Jirošových, pan František Jiroš byl od roku 1849 prvním starostou obce Kacanovy.
Jen pár desítek metrů od samotného statku se nachází pískovcová socha svatého Jiří Drákobijce, v současnosti se však již jedná o kopii díla, jehož autorem je Jiří Novák. Původní sochu je možno spatřit ve vestibulu Muzea Českého ráje v Turnově. Originál pochází z roku 1806, pravděpodobným autorem je pak Jan Chládek mladší.
Ve skalách pod Kopicovým statkem (Jirošovou rychtou), vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů čerpajících především z české historie. Autor se na statek přiženil v roce 1932 a od té doby takřka až do své smrti v roce 1978 zde v pískovcových skalách tvořil svá jedinečná díla.
Prvními sochami, které zde Vojtěch Kopic začal tesat, byli sv. Václav a prezident Masaryk. Mimo postav jsou zde k vidění i zvířata. Lva se skleněnýma očima vytvořil Kopic poté, co navštívil Zoo ve Dvoře Králové. Jako správný vlastenec vtesal Vojtěch Kopic do pískovců především národní motivy. K vidění zde jsou například - Mistr Jan Hus, sv. Václav, Horymír na Šemíkovi, kněžna Libuše, Karel IV., Cyril s Metodějem. K vidění zde jsou ovšem i varhany, lidová chalupa, Kristus, sv. Anna či sv. Máří Magdalena.
Galerii chtěli po válce zakázat, že prý hyzdí skály. K výročí Národního divadla zamýšlel autor ještě udělat sérii soch, bohužel stihl však už jen jedinou - kněžnu Libuši. Krátce po jejím dokončení zemřel. Většinu reliéfů doplňují lidové moudrosti, verše a citáty. V Kopicově díle pokračovali další amatérští lidoví umělci, vytvořili zde například i velmi hlubokou studnu vyhloubenou celou ve skále.
Až si celou lokalitu projdete a prohlédnete, bude pak na vás, zda se vrátíte zpět do centra obce, kde jsme my tehdy měli zaparkované auto a nebo, zda budete pokračovat dál po modré a zhruba za 1,6 km dojdete až ke vstupní bráně hradu Valdštejn, kam se podíváme třeba příště.
Kahomar - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz