Jak dlouho máte vašeho pejska?
Ilona Csáková: Lucinku, tu starší, jsem si pořídila v roce 1995. Je už bohužel několik let v psím nebi. Měla jsem jí jako společnici a talisman. Spala se mnou v posteli, všude se mnou cestovala. Na koncerty, dovolené a dokonce seděla vedle mne na sedadle v letadle. A když jsem přijela někam bez ní, všichni byli překvapení, jak to, že není se mnou. Tak ke mě patřila, že se na ní vždy všichni těšili. A Bibinku mám dodnes. Je jí třináct let a má se hezky. Je zdravá a stále hravá. Říkáme jí Štěkalka.
A je jorkšír váš první zvířecí přítel, kterého jste si přivedla domů?
Ilona Csáková: Ano, pakliže nemáte na mysli třeba ještě myšky, vrabčáky, ještěrky nebo mravence. To byla moje první ZOO, ale to už je hodně dávno. To jsem byla ještě školou povinná.
Čím pes obohatil váš život? Změnilo se něco po jeho příchodu?
Ilona Csáková: Pes je radost, ale i starost. Je to ovšem úžasný terapeut a právoplatný člen rodiny. Tvor, který vám za jakékoliv situace rozumí. Je to empatická bytost, která ale potřebuje nakrmit, vyvenčit a občas zajít na nový sestřih a veterinu. Vždycky jsem se asi potřebovala o někoho starat. Dříve to byly dvě psí fenky, teď mám dva krásné syny.
A proč jste se rozhodla, že si pořídíte právě jorkšíra?
Ilona Csáková: Onehdy jsem potkala v jednom nahrávacím studiu děvče s jorkem, kterého jsem do té doby jako plemeno neznala. Byl okamžitě moc přítulný a přátelský, byla jsem z něho nadšená. Zkrátka mě okouzlil na první pohled. Ještě ten den jsem si našla inzerát, a tak jsem objevila Lucinku.
Kdo u vás v rodině nejraději chodí venčit?
Ilona Csáková: Máme velkou zahradu a tak se naše Štěkalka venčí sama. Je to už starší dáma a tak má ráda soukromí a klid.
Je váš pejsek poslušný, nebo občas zazlobí?
Ilona Csáková: Je to teriér a ti mají v genech nutnou dávku temperamentu. Dnes už je o dost klidnější, ale měla léta, kdy nám (někdy hodně hlasitě) dávala najevo, že je sice malinká, ale má lví odvahu i srdce a jejími předky jsou vlci.
Zažila jste s ní někdy nějakou vtipnou situaci?
Ilona Csáková: Bylo jich opravdu mnoho. Ráda za něčím nebo někým utíkala a to pro mě byl vždy akční manévr a sem tam jsem tak do někoho omylem vrazila. Na koncertech si také zaběhla, kam potřebovala a jestli tam má povoleno jít, to moc neřešila.
Potřebovala jste někdy někoho na hlídání?
Ilona Csáková: Ano, potřebovala. Byly a jsou momenty, kdy potřebujete, aby vám někdo pejska pohlídal. Mám jednu kamarádku, která mi s pejsky pomáhala a ještě pomáhá. Je to taková psí máma a Bibinku máme v takové, řekla bych střídavé péči.
Čím to je, že se váš pejsek i v tomto věku těší takovému zdraví?
Ilona Csáková: Myslím si, že je to genetikou, dobrou životosprávou a kvalitním krmením. No a samozřejmě láskou a naší péčí.
Chodíte k psímu kadeřníkovi a do podobných psích salonů?
Ilona Csáková: Ano, pravidelně, když nám pejsek až moc zaroste, chodíme s ním na krátký sestřih, a proto má na zimu několik různých oblečků na jorkšíry.
Přemýšlela jste, že s pejskem budete objíždět psí výstavy a soutěže?
Ilona Csáková: Od první myšlenky, že bych si ráda pořídila pejska, jsem si byla jistá, že chci mazlíčka a společnici. Nikdy jsem neměla ambice pejska vystavovat a při mém pracovním nasazení bych na tyto aktivity neměla ani čas. S radostí jsem ale přijala pozvání na Mezinárodní den Jorkšírů, který se bude konat v sobotu 14. května 2016 v pražském parku Parukářka, protože se těším na spoustu úžasných pejsků a jejich milujících majitelů a majitelek.
Zdroj, foto: Royal Canin