Island - rozmanitá země vodopádů, gejzírů, ledovců a sopek

Dovolte mi, podělit se s Vámi o zážitky z letošní dovolené. Během krátkého času jsme stihli s přítelem objet celý ostrov, na kterém jsme spatřili krásy Islandu. Je to opravdu rozmanitá země plná vodopádů, gejzírů, ledovců a sopek.

Čtrnáct dní před odletem jsme se s přítelem rozhodli strávit dovolenou na Islandu. Přes internet jsem rezervovala automobil, který na nás na Islandu čekal. Při prvním pohledu na ten starý vrak, jsem měla opravdu špatný pocit, že vše nepůjde tak, jak jsem si to naplánovala. Obavy po pár desítkách kilometrů zmizeli a my jsme se začali kochat krajinou. Všude kolem nás nebylo nic jiného než lávová pole porostlá bílým mechem. Žádné lesy, tráva prostě nic. Náš první cíl bylo hlavní město Reykjavik, který má necelých 118 000 obyvatel. Do města jsme dorazili kolem sedmé hodiny ráno, s cílem nakoupit zásoby jídla. Po nákupu a doplnění benzínu, jsme se konečně vydali poznávat krásy Islandu.

Vyrazili jsme k tzv. „zlatému trojúhelníku“ do kterého patří vodopád Gulfoss spolu s národním parkem Pingvellir a tryskajícím termálním proudem Geysir. Obrovský rachot padající vody do soutěsky pod vodopádem mě opravdu ohromil. Jen pár kilometrů od vodopádu jsme se zastavili u Geysiru, který je dnes jen málo aktivní. Jeho menší bratr Strokkur tryská v intervalech 5-10 minut do výšky až 25 m.

Náš první den na Islandu byl velice slunný a větrný, tak silný vítr jsem ještě nezažila. Když se den chýlil ke konci, rozhodli jsme se jet ještě kousek směrem k duhovým horám. Tzv. duhové hory se nacházejí ve vnitrozemí, kam jsme naším autem nesměli, i přesto jsme se chtěli dostat co nejblíže a pak se vydat na dlouhou cestu po svých. Asi po hodině jízdy se auto rozhodlo, že už nás dál nepoveze, přestala fungovat převodovka a my jsme skončili před zatáčkou v kopci. Po několika hodinách pro nás přijel majitel vozu a odtáhl nás zpět do Reykjaviku. Už jsme ani nedoufali, že se ještě někam podíváme, byli jsme smíření s tím, že strávíme zbytek dovolené v Reykjaviku. Druhý den ráno jsme dostali luxusní autíčko, ve kterém jsem se cílila mnohem bezpečněji a mohli jsme pokračovat dál.

Přišli jsme o celý den. Museli jsme změnit plán cesty, takže místo na jih jsme vyrazili na sever. Další zastávka byla u kráteru Grábrok, kde jsme opět bojovali s větrem. Po cestě jsme navštívili plno míst, které nás nepřestali udivovat. Skanzen Glaumbaer, který byl vybudován před 100 lety, vypadal jako ze středověku, hypermoderní kostel ve tvaru kráteru a plno vodopádů, kráterů a sopek.

Další den následovala krátká pauza ve městě Akurey, kde jsme doplnili zásoby jídla a pití. Po pár hodinách jsme se dostali k jezeru Mývátn tzv. „komáří jezero“, komáři byli opravdu všude. Dále následovala návštěva lávového města Dimmu Borgir, bahenních sopek a výstup na horu Namafjall se sírovými vývěry. Den jsme zakončili prohlídkou vodopádu Dettifoss s největším průtokem vody padajícím do obrovské propasti.

Pomalu jsme směřovali na jih k ledovcové laguně Jökulsárlón. Z ledovce se odlamují obrovské kry, které vytvářejí v jezeře barevné útesy. Laguna mě zcela uchvátila, tyrkysově modré kry byli překrásné. Taky jsme zde zahlédli na malý okamžik tuleně proplouvajícího mezi ledovými útvary.

Cesta pokračovala k černým plážím s rozmanitými útesy plných racků a papuchálků. Dále kolem nedávno vybuchlé sopky Eyjafjallajökull k nejaktivnější sopce na Islandu jménem Hekla.

Dovolená se chýlila ke konci, poslední den jsme strávili zaslouženým odpočinkem v uměle vytvořené modré laguně napájené vodou o teplotě kolem 40 ° z nedaleké geotermální elektrárny. Lepší ukončení dovolené jsme si nemohli ani představit.

Pokud se rozhodujete navštívit Island, tak neváhejte, stojí za to.

Jala - čtenářka

Chytrážena.cz

Tento článek také můžete