Konstantinopol,
Byzantion,
Cařihrad.
Ne, nenavštívila jsem tři města, ale pouze jedno, Istanbul. Přenádherné město, rozkládající se na dvou kontinentech, které je rozděleno Bosporskou úžinou. Asi patnácti-milionové město dýchá historii a orientem snad na každém kroku. Ženy zahalené v šátcích, snědí muži a nepředstavitelný chaos na silnici, to všechno se skrývá pod závojem Istanbulu.
Hned po příletu na mě dýchla úplně jiná kultura. Mešity, paláce, minarety, všechno vypadalo jako za dob sultánů, kteří zde po dlouhá staletí žili.
Velmi bohatý program pro nás naši turečtí přátelé připravili. Návštěva paláce Topkapi byla skvělá. Palác plný zlata, diamantů a různých skvostů si nikdo nesmí nechat ujít. Dříve to byla sultánova rezidence, která byla obehnána vysokou zdí, aby byl palác oddělen od zbytku města. Dnes je to pouze lákadlo pro turisty. Další, asi nejznámější památkou tohoto Tureckého velkoměsta byla Modrá mešita. Z venku mě okouzlila zvou krásou, a svými šesti minarety působí velkolepě. Dostat se dovnitř byl trošku zážitek. Nikdo nás nechtěl pustit hlavním vchodem, jedině přes vchod pro turisty a ten byl bohužel tak ucpaný a my neměli tolik času. Nakonec jsme se tam s velkým štěstím dostali. Musela jsem si ovšem vyzout boty a zahalit ramena. Interiéry mešity už tak okouzlující nejsou. Nespočet modrých kachliček a koberce, na kterých se modlí pouze muži. Asi největší radostí pro mě, a snad pro každou ženu, je návštěva Velkého bazaru. Asi 4000 obchůdků, které jsou umístěny na klasickém zastřešeném trhu. Asi polovina ze všech obchodů patří zlatníkům. Jinak se tam dá nakoupit téměř všechno- oblečení, tradiční orientální koberce, přikrývky, všemožné druhy kořeni, sladkostí a samozřejmě pravá turecká káva a čaj.
Několikrát za den se ozývalo z mešit svolávání na modlitbu. Je to neskutečný zážitek, při kterém mě vždy přejel mráz po zádech.
Istanbul není jen o bazarech a pouličních žebrácích. Je to nádherné město, které má světu co nabídnout. Lidé jsou tam velmi příjemní a pohostinní. Černý čaj, kterým jsou tolik proslaveni, se pije snad na každém kroku. A bez kávy by si Turci taky nedovedli svůj den představit.
Pořád zůstává velká otázka, která se v současnosti hodně řeší. Patří Turecko do Evropy, či do Asie? Na tuto otázku nedovedu odpovědět. Turci se snaží chovat velmi evropsky, jenomže jejich kultura a způsob života je tolik odlišný. Mně osobně na tom vůbec nezáleží. Pro mě zůstane Istanbul, a celé Turecko zemí, ve které mám přátele a spoustu vzpomínek.
Evík – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz