Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Koncertním provedením projektu Vladimíra Godára a Ivy Bittové nazvaného Mater vyšperkovali pořadatelé festivalu Struny podzimu zveřejnění programu jeho letošního ročníku.
Zavedená nekonvenční hudební přehlídka, jež proběhne tradičně od září do listopadu, tak získá předsunutý jarní prolog v podobě mimořádného vystoupení Vladimíra Godára a Ivy Bittové v prostoru Pražské křižovatky (kostel sv. Anny, Liliová, Praha 1), a to už 26. dubna od 19.30 hod.
Jedinečný interpretační projev Ivy Bittové podpoří – stejně jako na stejnojmenné, kritikou chválené nahrávce z loňského roku – soubor dobových nástrojů Solamente naturali, jehož uměleckým vedoucím je evropskými ansámbly staré hudby vyhledávaný slovenský houslista Miloš Valent, a Sbor Konzervatoře v Bratislavě v čele se sbormistrem Dušanem Billem. Dirigentskou taktovku bude stejně jako při nahrávání CD v rukou třímat Marek Štryncl. Předprodej vstupenek probíhá v síti Ticketpro od 20. 3. 2007.
„Moment uveřejnění festivalového programu je pro nás každoročně slavnostním okamžikem,“ přibližuje pozadí rozhodnutí Marek Vrabec, umělecký ředitel festivalu Struny podzimu. „Projekt Mater jsme si vybrali mimo jiné proto, že je vlastně esencí programu našeho festivalu. Rezonuje s naším přáním oslovovat otevřené publikum bez ohledu na zavedené kategorie v duchu motta ‚Jazz i klasika, tradice i experiment‘. Mater Ivy Bittové a Vladimíra Godára je očistná a inspirativní, stačí naslouchat.“
V den koncertu Vladimíra Godára a Ivy Bittové bude uveřejněn program festivalu Struny podzimu 2007. Předprodej vstupenek na festival Struny podzimu 2007 bude zahájen 2. května 2007.
Projekt Mater Vladimíra Godára a Ivy Bittové bude 26. dubna představen pražskému publiku poprvé od jara 2006, kdy ve slovensko-české koprodukci vydavatelství Indies Records a Pavian Records vyšlo stejnojmenné album. Pražskému koncertu předcházejí koncerty v Ostravě (23. 4. 2007), Bratislavě (24. 4. 2007) a Brně (25. 4. 2007). Autor projektu, slovenský skladatel Vladimír Godár, se při jeho vzniku inspiroval názvem jedné povídky Bohumila Hrabala (Legenda zahraná na strunách napjatých mezi kolébkou a rakví) a zároveň sémantikou kresťanského církevního roku (narození – smrt – znovuzrození). Silným inspiračním zdrojem se však stalo i umění Ivy Bittové, jak prozrazuje sám Vladimír Godár: „Skladby pre ženský hlas a súbor starých nástrojov boli v mnohom inšpirované Ivou Bittovou, jej umením, osobnosťou a azda aj životom. V jej umení je prítomná časová hĺbka, siahajúca od samých začiatkov hudby až do pálčivej prítomnosti. Moji priatelia Miloš Valent, Dušan Bill a Marek Štryncl spojili svoje umelecké krédo s odhaľovaním krásy hudobnej minulosti a toto archeologické dobrodružstvo ma s nimi spája hlbokým putom.“/P
Umělecké dráhy houslistky a zpěvačky Ivy Bittové a slovenského skladatele Vladimíra Godára se poprvé protnuly v roce 2000 při spolupráci na hudbě k filmu Krajinka (režie Martrin Šulík). Další významnou spolupráci obou hudebníků přinesl projekt Mosty-Gešarim, který se uskutečnil v roce 2001 synchronně v dřevěném kostele ve Svatém Kříži a v kamenné synagoze v Liptovském Mikuláši. Během tohoto koncertu zazněla premiéra skladby Vladimíra Godára Stála Matka pro ženský hlas, housle a komorní orchester, napsaná přímo pro Ivu Bittovou, stejně jako Ecce puer na slova Jamesa Joycea. Všechny skladby interpretoval soubor historických nástrojů Miloše Valenta Solamente naturali pod taktovkou Martina Majkuta.
Jméno Vladimíra Godára je důvěrně známé příznivcům stříbrného plátna díky filmům Martina Šulíka, ke kterým složil hudbu. Nejvýraznější slovenský skladatel střední generace Vladimír Godár je autorem soundtracků k hořkým komediím Návrat idiota (1999) a Sluneční stát (2005), za které ostatně také získal České lvy v kategorii Nejlepší hudba. Za slovensko-francouzský koprodukční snímek Záhrada / Le Jardin z roku 1995 získal Vladimír Godár na stejnou cenu nominaci.
Moravská skladatelka, zpěvačka a houslistka Iva Bittová patří k nejvýraznějším osobnostem tuzemské alternativní scény. Přes deset let byla Iva Bittová členkou brněnského Divadla na provázku. Ještě jako studentka na sebe upozornila rolí Eržiky v Baladě pro banditu. Iva Bittová hrála v několika celovečerních filmech, nakonec ale dala před herectvím přednost houslím a zpěvu. Vytvořila řadu autorských projektů s bubeníkem Pavlem Fajtem, skupinou Dunaj a později i se Škampovým kvartetem, s nímž natočila Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních. V roce 2004 účinkovala Iva Bittová v newyorské Carnegie Hall v roli Donny Elvíry v Mozartově opeře Don Giovanni. Na tuto spolupráci pak navázala účinkováním v opeře Don Juan in Prague, premiérově uvedené na festivalu Struny podzimu 2006 a úspěšně reprízované na prestižním Next Wave v New Yorku. V roce 2005 se Iva Bittová představila v newyorské koncertní síni Carnegie Hall společně s americkým souborem Bang on a Can. Její aktivity sahají od vlastních interpretací lidových písní přes experimentální jazz a rock až po úpravy skladeb vážné hudby.
Hana Nováková
Chytrá Žena.cz
