Začít lze hned u organizace dovolené. Pokud zapojíme děti, můžeme jim v průběhu vysvětlit, že jsme na ni celý rok z platu, tedy z odměny za každodenní chození do práce, šetřili, proč máme určitý limit, do kterého se rodinná dovolená musí vejít, a proč hledáme výhodné nabídky. To vše snadno doplníme dalšími informacemi, jak vytvářet úspory a co znamená odpovídající kvalita za přiměřenou cenu.
Nezáleží na tom, zda jsou rodiče bohatí či chudí, ale na tom, jak jsou sami zvyklí s penězi zacházet a hospodařit s rodinným rozpočtem. Děti nás totiž velmi vnímavě pozorují, mají snahu nás napodobovat a těžko je přesvědčíme, aby dělaly a dodržovaly něco, co je stojí jisté úsilí, když vidí, že to sami neděláme či nedodržujeme.
A jak je to s dovolenkovým utrácením?
Všichni známe prosby a naléhavé požadavky typu: „Kup mi ...“, nebo „Dej mi peníze na ...“. Abychom tomuto žadonění předešli, můžeme dětem přidělit určitý malý obnos, s kterým si budou po dobu dovolené samy hospodařit. Rodiče je ale nesmí zapomenout upozornit, že by si své výdaje měly vždy důkladně rozmyslet a rozložit na celý týden, aby ke konci pobytu nebyly bez peněz.
Postupně seznamujte své dítě s cenami věcí, které na dovolené nejčastěji kupujete, a kolik stojí v přepočtu na české koruny. Starším dětem můžete vysvětlit měnový kurz. Při vhodné příležitosti, například při nákupu suvenýrů, jim vysvětlete, že stejné věci mohou být v některých obchodech trochu dražší a v jiných trochu levnější, stejně tak že některé věci jsou zbytečná lákadla a vůbec se nevyplatí za ně peníze utrácet.
Zdroj: Broker Consulting