Podpora mozku: Vliv hudby na činnost mozku už v prenatálním období prokázaly některé studie, které zaznamenaly změnu srdeční frekvence jako pozitivní znamení, že dítě reaguje na zvuky. Zvukové vlny totiž stimulují neurony v mozku k vytváření nových spojení, což může být prospěšné pro kognitivní vývoj. Při výběru hudby pro plod je však dobré se zaměřit na klidné a harmonické melodie, ale i na melodii matčina hlasu, který vnímá miminko jako první.

Vývoj sluchu: Plod v děloze začíná vnímat zvuky přibližně ve 20. týdnu těhotenství, a hudba může podporovat vývoj sluchových schopností. Pravidelná expozice hudbě může pomoci plodu rozlišovat různé zvukové frekvence a tóny. Dokonce už v 16. týdnu začíná plod vnímat nízkofrekvenční vibrace, což jsou převážně vibrace z těla matky v podobě jejího tepu srdce či dýchání, a mezi 20. a 24. týdnem vnímá více zvuků z vnějšího světa, které se k němu přenášejí skrz břišní stěnu matky.
Vztah mezi matkou a dítětem: Hudba je často sdílená zkušenost, která umožňuje utužit mezilidské vztahy. Společný poslech hudby tak může posílit i vazbu mezi matkou a dítětem ještě před narozením. “Nejenže hudba může nastávajícím maminkám pomoci s relaxací a uvolněním, ale matka může cítit, jak se dítě v děloze pohybuje nebo reaguje na určité písně a zvuky, což může podporovat emoční spojení,“ doplňuje hudebník Karel Havlíček, který pomáhá svou hudební tvorbou i své těhotné ženě Adéle Havlíček.
Zdroj, foto: Karel Havlíček