Jak jsem dělala milo

Je ráno, venku mlhavo, šedivo, prostě nevlídno. Ono ale i to vlezlo chtělo klíčovou dírkou či škvírkou u okna vejít do mého bytečku. Hnízdečka naší rodinky. Musíte uznat, že toto nemohu dovolit. Doma vlezlo nemilo nikdy! Kdepak, nic takového nebude. Po letmém prozkoumání šediva, bylo jisté, že práce bude značná. Vezmu tedy pokoj po pokoji, abych nic nevynechala. No počkej, nemilo, to budeš koukat, jak se sem nevejdeš! Tak čím asi a kde začneme.

Ano, okna budou první, všude. Tak meju, utírám, leštím. Cha cha, vlezlo, to koukáš, co to dělám. Záclony též letí dolů, i závěsy. Konec zimy, jaro bude! Okýnka se lesknou, záclonky voní a závěsy, ty hadérky proti sluníčku, inu, nevím, kdo toto vymyslel, když chceme jaro. Květy prozáří hnízdečko. Jak fešné to je.Teď jen vyluxuji, co se dá, to by bylo. Smejčím s košťátkem motorovým, po bytě lítám. Ale vyplatilo se. Sedačka, podprdelníčky jsou vypraný už dříve, není třeba znovu projít očistnou kúrou... Ubrusy nahodím na stolečky, dečky načančám. Ano, krásno spočívá i v aranžmá, tu pohodím bulánek, tam položím svíčku, ale hlavně na stoleček Petúnii. To pošmourno nerado, veselé barvičky, kdepak. Tak nezapomeňte všude udělat barevno. 
Postupuji pokoj po pokoji. Nevynechám ani kuchyňku, jen květenu vyměním. Přeci do polívčičky nedám zářivý květ, ale petržel či libeček, na chlebík šnytlik nebo pažitku, jak kdo chce pojmenovat tuto pochoutku milou. Ale ani máta není k zahození, jasně, meduňka šup na okýnko. Ach jo, už nemám místečko, kam bych milo dala. Jasně, z linky se bude krásně pnout jahůdka plazivka a ještě červená bude, než ji pozřím. Už se těším. Koupelna, toť oříšek. Je zelenkavá s hnědým dlážděním i doplňky. Tak tady pomůže širší pruh látky, co sváže záclonku, ne ale na jitrnici, ale fešnou, honosnou stužkou uvázanou na mašličku. Ráda bych tam dala i kobereček, ale tatíček by vše zmáčel a bylo by po krásnu. Je jak kačka, sic bych raději měla oslíka otřes se. Nuž nelze vyměnit, reklamace tohoto druhu se nepřijímají. Pravila babička. Manželova maminka.                                                                 Při běžném nakouknutí do komory nic měnit nebudu. Tam je barevna až až. Kompůtky jen září, ještě že jsem byla taková včelička pilná. Postačí jen srovnat prázdné flaše do krabice a vysečkat na další úrodu, sklizeň či papáníčka.Tak a máme hlavní vchod, první vjem každého domova. Předsíň, halu, chodbičku, jak kdo chce. Mám tu stoleček, docela malinkatý. Tam položím dečku háčkovanou od babičky a malý drátěný košíček. Jednou taťka nevydržel a prý, co to je? Na houby není, svačina, kdepak, leda pro trpaslíka, co má dietu, klíče, ty přečuhují, tak co s takovou titěrností! Už víte? Přeci do košíčku dáme, vložíme malou vázičku, docela titěrnou, a počkáme na sněženky! Či fialky? Kdo ví. Máme doma milo. Vlezlo pošmourno se sem už nevejde. Jak to u srdíčka hřeje. Pravda, celý den jsem po bytě s handrou poletovala, ale vyplatilo se. To bude tatíček koukat, jakou má ženušku čiperku!

Mužíček zvoní, ne aby vystrnadil milence do almary, to ne, ale má takový zvyk. Oznámení - už jdu, vítejte mě. Hlava rodinky přichází. Inu, nechávám ho při tomto vědění, každý ví, že krk je důležitější, nese přece hlavu a krk jsem Já. Mámo, já jsem tak utahanej. Cesta byla samý bahno. Mám hlad.Tu teprve vidím bláto v předsíňce a honem mažu pro košťátko, aby nic vlezlo nespatřilo. To tak! Mámo, co bude k baště, cos dala do kastrůlku? Čím mé očko potěšíš? Jazýček polaskáš? Nuž, táto, Já jsem ... hmmmmmmmmmmmm, víš co, upeču Ti pizzu. Mám tu, jak máš moc rád, s brokoličkou, olivou tmavou. To si pochutnáš. Cože? Placku? Cos dělala celý den? Já se v práci plahočím, div duši nevypustím, a ty jsi neuvařila? Já bych tak rád gulášek s rejžičkou. Ale tatíčku, měla jsem práci a nějak se vše nestihlo. Neboj, zítra bude gulášek. Tak dobře, ale nemám žádnou chuť. Inu, neměl, jen co vešel do obýváku, kouknul, očička prošmejdila celej pokoj. Mámo, tys koupila petúnii? Ano. Prosím tě, proč? Chtěla jsem udělat krásno. S kytkou? To vážně může napadnout jen ženskou.

Víc neviděl. Usnul na voňavém bulánku, co jsem pohodila. A pizza, nuž, vůně ho probudila a snědl dočista celou do posledního drobečku. Jen já vím, že vlezlo, pošmourno nemělo žádnou naději dostat se do mého domova. A to byl můj cíl. Teď tiše táta spí.