Jsem člověk, který většinu života žil v paneláku na sídlišti a touhu po kousku zahrádky jsem nejspíš zdědila po své mamince. Před několika lety se nám povedlo zakoupit menší domeček s menší zahrádkou a já hned začala spořádat plány, co všechno budu pěstovat. Květiny jsou mojí celoživotní zálibou, spoustu květin mám doma, ale zahrádka je zahrádka.

Začala jsem růžemi, vykopala pořádné díry a zasadila. Téměř každý den jsem kontrolovala, jak se holkám růžovým daří. Postupně jsem sázela další a další květiny. Když jsem viděla, jak se květinám u mě daří, řekla jsem si, že bych se mohla pustit do pěstování zeleniny. Udělala jsem si seznam plodin, které bych chtěla pěstovat. A pak už jen stačilo nakoupit semínka.

Dalším krokem jsem se  pustila do tvoření mého zahradnického plánu. Vzala jsem si papír a poctivě jsem barvila a kreslila. Nakreslila jsem si  jednoduché schéma záhonů. Rozhodla jsem se, že začnu klasickou zeleninou a proto jsem vybrala  mrkve, nějaké cibule nebo petržele,  ředkvičky a můj oblíbený salát.  Pro pěstování rajčat jsem se rozhodla, že je dám do truhlíku a do pytlů. Na podzim bych chtěla zkusit dýně. Měla jsem na mysli, že důležité je také vybrat správné místo a tím je místo orientované na jih či jihozápad, jihovýchod. Každopádně by záhon neměl být příliš ve stínu. Naštěstí jsem příhodné místo našla a pustila se hned do práce. Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležitá i kvalita zeminy. Jílovitý podklad není příliš vhodný, ten bohužel na našem pozemku převažoval, takže nás čekalo navozit kvalitní zem, ještě že známý se rozhodl pro bazén a měl kvalitní zem, kterou již nepotřeboval.    

Nesměla jsem zapomenout na  snadný přístup k záhonku, abych se mohla o zeleninu dobře pečovat. Neměla by proto kolem stát jakákoli nepřekonatelná překážka. Po přípravě záhonku jsem již zasadila semínka a těšila se na úrodu. Na rajčata jsem si připravila černé igelitové pytle, na dno nasypala zem a zasadila sazeničku rajčete, kterou jsem si koupila, a pak už jen zalévala a čekala na úrodu. Do truhlíku jsem si koupila keříková žlutá rajčátka. Velmi mě překvapilo, jakou jsem měla bohatou úrodu. Bohužel se mi podařilo vypěstovat akorát rajčata, zelenina mi buď ani nevyrašila, nebo se škůdci postarali o zkázu mé začínající úrody. Tak jsem se rozhodla, že zkusím cibuli, česnek. Snad časem zjistím, kde a jaké dělám chyby, abych měla úrodu nejen rajčat.

Po mé špatné neúrodě jsem přemýšlela, kde jsem udělala chybu a napadlo mě, že by to mohl spravit skleník. Hlavně jsem musela k tomu mému nápadu přesvědčit i manžela. Moc se mu nechtělo a tak jsem rozhodla, že si to cvičně vyzkouším a postavím si igelitový pařník. Nad stávající záhonek jsem si zapíchla latě a na ně natáhla igelit, přišlo mi to jednoduché, ale bohužel vydržel do prvního většího větru. Pak se manžel slitoval a pustil se do stavby. Použil silnější latě a pevnější igelit. Také záhonek obložil dřevem, abych mohla vždy na záhonek položit igelitový poklop. Bylo to velice jednoduché. Pařník jsem vždy zaklopila, nebo když jsem ho chtěla otevřít, nadzvedla a podložila dřevem. Zelenině se dařilo a já sklízela úrodu. To mě povzbudilo k dalšímu nápadu a to je velký, doopravdický skleník. Takže hurá do další práce na zahrádce.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10