Velký roční horoskop na rok 2025Velký roční horoskop na rok 2025 Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Jarní prázdniny 2025 – termínyJarní prázdniny 2025 – termíny
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 22.01. 2025
Dnes má svátek Slavomír
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Jak jsem začala vařit

9. 02. 2013 | Vaše příběhy
S nástupem do práce jsem se odstěhovala od rodičů. Po svém dědečkovi jsem zdědila dvougarsonku, a tak jsem byla moc spokojená, že budu konečně bydlet sama. Peněz jsem neměla nazbyt, po zaplacení nájemného, všech ostatních poplatků a jízdného do práce mi zbylo asi 30 Kč na den. Ale když bereme v potaz, že tenkrát rohlík stál 30 haléřů a mléko 3 koruny, tak jsem neměla strach, že bych zhynula hladem.

A pak tu byli pořád ještě rodiče na druhém konci Prahy, kam bych snad i při značném vysílení dojet zvládla a byla jsem si téměř jistá, že by mě nakrmili i napojili. Ale to jsem nechtěla, když sama, tak se vším všudy. S rohlíky a mlékem jsem si ale nevystačila dlouho. V práci jsem moc jídlo neřešila, odmítla jsem chodit do závodní jídelny, protože kdykoliv jsem šla okolo, měla jsem pocit, že se vaří zase zelí. Kolegové mi sice tvrdili, že závodní kuchyně vydává velké množství nejrůznějších jemných delikates, ale na obědy chodili jen ti nejotrlejší. Ostatní raději o pauze zaběhli na blízké Václavské náměstí koupit si nějaký ten chlebíček, salátek či salámek. Možností tam bylo dost. Tam jsem se tak stravovala i já. Ale všechno bylo studené. Pravda, mohla jsem si dojít na oběd do Alcronu, Jalty nebo Esplanade, ale to bych se z finančních důvodů naobědvala  tak  jednou do měsíce a já jsem chtěla jíst kupodivu každý den.  

Jak jsem začala vařitA tak jsem zkoušela vařit. Stala jsem se odborníkem na levná jídla. Nejvíc mi šly placaté pokrmy - palačinky, lívance, bramboráky, placky, pizza. A potom moje specialita - cornwalské taštičky, tak jsem tomu vznešeně říkala. S originálem to nemělo skoro nic společného, taštičky prý pekly manželky cornwalských horníků a plnily je hlavně hovězím masem a zeleninou. Já jsem si koupila hotové listové těsto za 5 Kč a cpala do něj všechno, co mi přišlo pod ruku - sýry, zeleninu, uzeniny, občas i maso. Ale bylo to dobré, rychlé a levné. Dokonce i kolegům v práci to chutnalo.

Po nějakém čase projevil můj tatínek zájem ochutnat něco z toho, co po večerech klohní jeho jediná a tudíž nejkrásnější dcera (jak s oblibou říkával). A tak jsem pozvala oba rodiče na oběd, bratr se omluvil s tím, že si takovou čest nezaslouží a že někdo z rodiny by měl přežít kvůli zachování rodu. Drzoun, nepošlu mu ani zbytky.

Připravila jsem tříchodové menu. Předkrm - cornwalské taštičky (jak jinak), hlavní chod - pro tatínka koprovka (maminka ji nevařila, už při pohledu na ni omdlévala) a pro maminku žampionová omáčka, dezert - placaté palačinky s ananasem.

Soutěžící v pořadu Prostřeno by mě asi za takovou nesourodost pokrmů umlátili, ale moji rodiče byli laskaví, všechno snědli s chutí, maminka ani nechtěla omáčku s tím, že se našťouchla těch výborných taštiček.
A tak jsem se postupně naučila vařit, začalo mě to opravdu bavit, až když jsem vařila pro někoho. Od maminky jsem si vzala osvědčené rady a recepty, ke kterým pak přibyly další i od mé tchyně. To už jsem vařila denně i pro svého manžela, a pak i po naší dcerku. Moc ráda hlavně peču a svými výtvory obdarovávám celou svoji rodinu. Zatím přežívají bez následků.

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Jak jsem začala vařit:

Jak jsem začala vařit
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Pekné a vtipné spomínanie, ktoré vyvolalo aj moje spomienky na začiatky varenia.
Kým som chodila do školy, mamina ma k vareniu nevolala s tým, že sa mám učiť. Keď som školu skončila (to už som chodila s mojím manželom) ma chcela začať priúčať k vareniu, ale mňa to do kuchyne veľmi neťahalo. Tvrdila som, že kým sa vydám, nebude treba variť, lebo už budú v obchodoch samé polotovary, ktoré bude stačiť dochutiť a dovariť.
Keď sme sa po svadbe sťahovali z Trnavy do Spišskej Novej Vsi "prišiel na psa mráz" a ja som si narýchlo písala recepty od maminy. Ale naučila som sa variť (veď mi nič iné nezostávalo) a aj keď varenie nie je zrovna môj koníček, myslím, že varím dobre.
Obrázek uživatelky
profil
Moc pěkně jsi zavzpomínala na začátky svých kuchařských výtvorůSmajlík
Jo, to byly jiné ceny,než jsou dnes
Obrázek uživatelky
profil
Pěkné vzpomínání... Smajlík, hlavně na ty ceny v obchodech Smajlík. Kolik co stálo mám v hlavě ještě dnes Smajlík...Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
fešné,jen dotaz - bratříček stále papů od sestřičky odmítá? Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Máš to krásně napsané a obdivuji všechny pisatelky, jak jste šikovné. Myslím si, že většina mladých děvčat se učí vařit, sem tam zavolají maminkám, jak se to to či ono jídlo má připravit. Teď je výhoda internetu /to za našich dob nebylo, jen kuchařky/, že všechno můžou objevit tam i v několika variantách.SmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles