Manžel vždy snil o nádherné zahradě s několika různými ovocnými stromy. Bohužel náš vlastní pozemek ničím takovým nedisponoval a ani nebyl k zasazení ovocných stromů vhodný. Smířili jsme se s tím, že stromy v nejbližší budoucnosti nebudou, ale chodili jsme často na procházky a obdivovali zahrady v okolí.
Naštěstí jsme měli hodné sousedy, kteří se o ovoce ze svých vlastních stromů vždy rádi podělili. A tak doma nebyla nouze a často jsme pekli ovocné koláče, štrúdl nebo chystali dětem za odměnu zmrzlinové poháry s ovocem. V supermarketu jsme z ovoce kupovali máloco.
Jenže sousedé potom svůj dům prodali, odstěhovali se, vše skončilo a my zůstali bez ovoce. Nemohli jsme se na ně zlobit. Ale co se nestalo. Manžel obnovil své přání mít vlastní zahradu, a proto jsme se celá rodina pustili do hledání. Zahrada nesměla být moc daleko od našeho domova. Nesměla být příliš zanedbaná a měla mít vlastní přístup. Víc požadavků manžel neměl.
Bohužel tehdy bylo takových nabídek málo. Sešlo se nám jich asi deset nebo dvanáct a na všechny jsme se jeli samozřejmě osobně podívat, ale manželovi se nelíbila ani jedna.
Asi měsíc poté mi zavolala kolegyně z bývalé práce s dotazem, jestli stále hledáme. Ani jsem netušila, že se to k ní doneslo. Její bratr se stěhoval do Prahy a prodával krásnou zahradu i se zahradním domkem nedaleko od nás. Nemohla jsem uvěřit svým uším. V emailové schránce mi hned přistály fotky. Volala jsem obratem zpět a ptala se na cenu. Věděla jsem, kolik chtěl manžel investovat a světe div se, cena perfektně vyhovovala.
Manžel se mohl zbláznit radostí a my s ním. Navíc v den koupě slavil kulaté narozeniny a lepší dárek si nemohl přát. V létě a na podzim trávíme na naší zahrádce spoustu času. Manžel poletuje mezi stromy a já odpočívám ve stínu s rozečtenou knihou v ruce. I naše vnoučata se tam pěkně vyřádí. Občas si jen tak říkám, jestli bychom se k něčemu takovému dostali nebýt kolegyně z bývalé práce, která za námi na zahradu také občas chodí.
ChytráŽena.cz