Jak jsme objevili skanzen

Při cestách po krásách naší země některá místa navštěvujeme opakovaně, jiná různými cestami objevujeme. A tak máme „objevy“, které jsou výsledkem pátrání na internetu (když například zkoumáme turistické cíle v okolí naší dovolené), zatímco jiné jsou třeba i dílem náhody...

Nedávno jsme si cestou do Třebechovic pod Orebem (město na Královéhradecku známé především díky svému muzeu betlémů a jeho hlavnímu exponátu, kterým je jedinečný Proboštův betlém) všimli větrného mlýna, který tu ještě při naší poslední cestě nestál. A tak jsme vlastně objevili Podorlický skanzen v Krňovicích - není sice tolik známý ani velký jako jiné naše skanzeny, ale je opravdu malebný. Jak jsme se přesvědčili, stojí za návštěvu.

Skanzen vznikl díky nadšencům: jedná se především o projekt rodinné firmy a Českého svazu ochránců přírody. Postavením dřevěné zvoničky (na kterou narazíte jako první) v roce 2002 byla slavnostně zahájena jeho výstavba. Tolik let jsme projížděli v jeho blízkosti a nebýt zatím poslední stavby – tedy větrného mlýna, který nelze od silnice přehlédnout – o skanzenu bychom nevěděli dodnes! Toto muzeum lidové architektury soustřeďuje architektonické památky Královéhradecka, Podkrkonoší a Orlických hor. K vidění tu jsou i technické památky a během roku se tu pořádá řada akcí. Ve vstupní roubence do skanzenu se nachází vkusně zařízená restaurace (nyní v létě samozřejmě také s venkovním posezením). Jedná se o volnou kopii bývalého zájezdního hostince Na Špici, který stával v Hradci Králové a vyhořel v roce 1912.

Největším lákadlem skanzenu je asi pro většinu návštěvníků nejnovější stavba: kopie větrného mlýna z Librantic. Jedná se o mlýn z roku 1855, jeden z posledních dochovaných mlýnů na Hradecku. Jeho zdařilá kopie byla poprvé zpřístupněná návštěvníkům teprve v loňském roce.

Další stavbou, která mě opravdu okouzlila, byl roubený mlýn z Bělče nad Orlicí. Přibližuje mlynářský život na konci 20. století a jeho mlecí zařízení si můžete dokonce prohlédnout v chodu. Ta vůně dřeva a to „klapání“ se nedá popsat slovy! Takže v přízemí je mlýnice a také světnice, kde mlynářova rodina žila a také hostila mleče čekající na semletí jejich zrna. Vidět tu můžete i černou kuchyni s chlebovou pecí. V přízemí mlýna se dnes dokonce nachází i malý domácí pivovar. V patře se nachází mimo jiné fotodokumentace ze záchrany této stavby, informace o historii obce Běleč, vybavená tzv. sváteční světnice (využívaná jen při svátečních příležitostech, například svatbách nebo o různých svátcích), dílna na drobné opravy mlecího zařízení nebo tzv. šalanda – malá místnost, která sloužila mlynářovi a jeho pomocníkům k odpočinku. Je toho více; prostě každý si tu najde své!

Dále se ve skanzenu nachází kovárna včetně funkční kovářské expozice, několik stodol, špýchar z expozicí praní a zpracování lnu, roubená chalupa mimo jiné s příležitostnými ukázkami pečení chleba nebo předváděním tkaní na historickém tkalcovském stavu (předení a tkaní bylo v podhorských a horských oblastech jedno z nejdůležitějších a nejčastějších řemesel vlastní obživy). Tato roubenka koncem 18. století krátce sloužila také jako škola, později sloužila k bydlení. Kdyby ji jako těžce chátrající nezakoupil v roce 2006 Český svaz ochránců přírody a neprovedl její převoz do skanzenu, dnes by nebylo co obdivovat… Malé i velké návštěvníky zaujme jistě i kočárovna s expozicí zrestaurovaných kočárů, veteránů, zemědělské techniky a motorů. Vybavuje se expozice motodílny z období první republiky. Na kočárovnu navazují stáje pro koně.

Prohlídkou skanzenu strávíte příjemnou hodinku. Poté můžete navázat procházkou Přírodního parku Orlice a naučnou stezkou v délce 2 km. I v okolí si kromě již zmíněných Třebechovic pod Orebem jistě najdete další turistické cíle – zaujme vás Muzeum historických kočárků v nedalekém Týništi nad Orlicí, Vamberk proslavený i po světě ručně paličkovanou krajkou nebo něco jiného? To už je na vás. Každopádně si myslím, že výlet po tomto kraji vás nezklame!

Uznevim - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete