Děti se nám první roky jejich života doslova mění před očima. Každým dnem poznávají svět, ve kterém vyrůstají, komunikují s námi (dokonce už když jsou v bříšku!) a staví základy pro svůj budoucí život. Well-being je pojem skloňovaný zejména v souvislosti s dospělými, ale v posledních letech už se dostává do povědomí i ve výchově malých dětí. A v čem vlastně spočívá?
Pohybu není nikdy dost
Pohyb je pro vývoj předškolních dětí nezbytný. Pomáhá při rozvoji svalů, pohybového aparátu, ale i mozku. Pokud se pohyb děje venku v zeleni, uvolňuje se napětí, a regeneruje pozornost, a navíc se prokysličují orgány – a to vše přispívá k lepší imunitě. Proto lze pohyb považovat za základní potřebu dítěte a při hledání cest k well-beingu na něj nelze zapomínat. V období předškolního věku by pak měly mít děti prostor alespoň pro 3 – 4 hodiny spontánního pohybu (běhání, házení, skákání apod.) denně. Děti, které tráví dostatek času venku se učí zvládnout i nepohodu a jsou díky tomu odolnější. Pobývání v přírodě navíc zvyšuje jejich všímavost, tvořivost a fantazii.
Blízkost jako základ
Porozumění emocím
Důvěra: Děti potřebují mít ze sebe dobrý pocit a věřit, že mohou uspět. Sebevědomé děti jsou ochotnější zkoušet nové úkoly, a pokud neuspějí napoprvé, zkusí to znovu jinak.
Nezávislost: Děti se učí být samostatné, a rozvíjet sebedůvěru tím, že mohou dělat jednoduché úkoly, jako je oblékání a úklid hraček, či mají možnost se samy rozhodnout.
Spolupráce: Děti se v předškolním věku učí vyjít s ostatními, sdílet, pomáhat si. Proto předškoláci potřebují vyzkoušet společné činnosti, kde mohou tyto dovednosti trénovat.
Sebeovládání: Děti poznávají různé způsoby, jak vyjádřit emoce, například hněv. Musí ale pochopit, že některé chování, jako je někoho uhodit nebo pokousat, není přijatelné, a že emoci lze vyjádřit bezpečně pro ně i okolí.
Empatie: Na konci předškolního věku děti dokážou rozlišit, co druhý cítí. V trénování této oblasti hraje roli rodina, které by měla jít dětem příkladem, a ukázat, že je naprosto přirozené si navzájem naslouchat a pomáhat. Zkuste se také o dítě zajímat. Co se mu ve školce líbilo? S kým si hrálo? Jaké pohádky jsou jeho oblíbené a proč?
Buďme vzorem
Děti se rády učí nové věci a objevují svět kolem sebe, může je zaujmout hlemýžď lezoucí se přes cestu nebo třeba neznámá květina. K řadě nových zkušeností ale potřebují dospělé. Děti jsou skvělí pozorovatelé, napodobují to, co vidí, a říkají, to co slyší od ostatních. Platí to i pro rozvoj základů well-beingu. Když cvičíte a jíte zdravé jídlo, je pravděpodobnější, že dítě bude mít dobrý návyk do života. Pokud jste vnímaví vůči ostatními, vaše dítě se také naučí myslet na city a potřeby druhých. Platí to ale i naopak, proto dávejte pozor na to, jak před dětmi mluvíte o sobě i o jiných lidech. Do komunikace nepatří ponižování, výsměch, podceňování, či nedůvěra.
Volná hra
Radost z učení
Pocit pohody poskytuje dětem sebevědomí a radost, které maximalizují jejich vzdělávací potenciál. Děti mají přirozeně touhu poznávat, a komunikovat s ostatními, a aby ji mohly využít, potřebují se učit v bezpečném prostředí. Pro děti je tak stěžejní, aby se pedagogové starali o pěstování důvěryhodných vztahů, předvídatelného prostředí, a respektu k jejich potřebám. Díky prostředí, kde se děti cítí vyrovnané, dokáží lépe zvládat každodenní stres a výzvy a mají lepší schopnost vytrvat, když se setkají s neznámými a náročnými situacemi.
Zdroj: Lesní MŠ