Děti by měly mít řád a pravidelnost, na které jsou ze školky zvyklé. Proto bychom si měli udělat rozvrh, který bychom přizpůsobili potřebám dítěte, kde je jasným mezníkem čas na jídlo a odpočinek po obědě, mezi tím se také mohou dít pravidelné činnosti, přinášející mnoho příležitostí k učení.
Domácí práce jako základ
Při každodenní činnosti, které doma běžně vykonáváme, se může dítě naučit mnoho dovedností potřebných pro praktický život. Jsou také skvělou příležitostí, jak u dětí rozvíjet jemnou motoriku (týká se koordinace prstů a rukou a je podstatná proto, aby dítě zvládlo psaní, kreslení, stříhání nebo třeba vázání tkaniček), ale také samostatnost. Pod dohledem mohou některé domácí práce vykonávat již děti od dvou let, což je věk, kdy děti milují napodobovat rodiče. Předškolák by je tak měl hravě zvládnout, proto ho neváhejte zapojit do následujících činností:
• úklid – utírání prachu, vynášení odpadu, úklid hraček, skládání ponožek, vyndavání prádla z pračky, stlaní postele
• pomoc s péčí o potřebné – zalévání květin, péče o domácího mazlíčka, příprava svačiny pro sourozence
• péče o zahradu – hrabání listí, péče o záhony, sběr plodin.
Vždy bychom ale měli domácí práce přizpůsobit možnostem a věku dítěte. Nečekejme že výsledek bude takový, jaký jej známe od sebe. Oceňme každý drobný úspěch a udržme pravidelnost těch činností, které se nám společně osvědčují a přinášejí radost.
Pohyb až na prvním místě
Touha dětí hýbat se je přirozená, a někdy se nám někdy může zdát, že jejich zdroj energie je nekonečný. Pohyb je klíčovým faktorem pro zdravý vývoj od formování kosterního aparátu, po vývoj mozku a celého těla. Běhání, lezení a skákání, rozvíjí hrubou motoriku, která zlepšuje koordinační pohybové schopnosti, a jsou pro další vývoj a učení nezbytné. V období předškolního věku (3–5 let) by pak měly mít děti prostor alespoň pro 3 – 4 hodiny spontánního pohybu denně. Venkovní prostředí navíc podporuje kreativitu a fantazii, kdy děti přiřazují různým objektům svůj vlastní smysl (např. kůra může být domeček pro skřítky). Rodiče mohou děti rozvíjet pozorováním přírody, kdy si mohou založit vlastní atlas a popisovat rostliny a zvířata, a přitom použít fantazii, hrát si. Dětský svět není svět znalostí, nýbrž svět fantazie a zamilování se do života.
Volná hra
Další tipy
“PSANÍ DOPISŮ” – Jednou z nevýhod výuky na dálku je, že děti přijdou o kontakt s kamarády. Částečně ho může nahradit třeba “psaní dopisů”, kdy děti namalují kamarádovi obrázek, a rodič dopíše komentáře. Dítě může malovat třeba výjevy z pohádky, nebo nechat průchod fantazii. Procházka ke schránce navíc zpestří den, a zprostředkuje poznání tohoto skoro již zapomenutého komunikačního prostředku.
SBĚR PŘÍRODNIN – Přírodniny děti sbírají jako vzácné poklady a často jich mají plné kapsy (pozor na živočichy, vedeme děti k jejich ponechání na místě, kde jsou doma). Mohou je použít k třídění, předmatematickým úkolům, a na tvoření. Například kaštany nasbírané při procházce může předškolák využít na matematiku, nebo je s pomocí dospělého proděravět a pak navlékat na drátek, případně prokládat korálky, a vznikne tak krásný řetěz na výzdobu.
TŘÍDĚNÍ – Třídění rozvíjí důležitou jemnou motoriku (motorika ruky a prstů). Děti mohou třídit třeba smíchaný hrách a fazole v pytlíku, ale také stavebnice, pastelky, či hračky. A dobrá zpráva je, že v rámci této činnosti si může dítě také uklidit.
A jaké jsou klíčové oblasti, které bychom měli u dětí rozvíjet?
1. Hrubá motorika
2. Jemná motorika, grafomotorika, ruka x oko, lateralita
3. Sluchové a zrakové percepce
4. Sociálních dovedností, sociální samostatnost a vnímavost
5. Citová samostatnost dítěte
6. Řečové a komunikativní schopností, logopedická prevence
7. Logické, předmatematické myšlení a předčtenářské dovednosti
8. Pozornosti a schopnost si pamatovat a záměrně se učit
9. Zájem o kulturu a tvoření
10. Orientace ve svém prostředí, nejbližším prostředí a ve světě
Zdroj: Lesní MŠ