Pokud přijmeme fakt, že porodní bolesti mají smysl a význam, jak jsem již psala v článku „Proč porod matku bolí“, je porod jednodušší.
Psychické naladění je velice důležité a strach bolest umocňuje. Pokud jdete k zubaři se strachem, garantuji vám, že výkon bude bolestivější, než když se nebojíte.
U porodu je to stejné. Nepřistupujte k němu se strachem. Těšte se na miminko, natrénujte si správné dýchání, zjistěte, jaké uvolňovací polohy jsou běžné, pokud je možnost a přejete si to, roďte do vody. Běžte rodit do porodnice, se kterou jste se předem seznámila, nabízí vám vše, co si přejete, nenutí do věcí, které nechcete, má příjemné prostředí a chápavý personál, který neodsuzuje ženu za projevy u porodu.
Pokud potřebujete křičet, křičte! Sportovci také při svých vrcholných výkonech křičí. Do vrhu, hodu, odpalu atd. vkládají velkou sílu a křik jí dodává na energii. Porod je vlastně také takový vrcholný fyzický výkon. Tak proč se sportovci má křik tolerovat a rodičku za něj odsuzují? Pokud potřebujete křičet a dodává vám to sílu, křičte. Pokud nechcete, nekřičte. Tenistky také odpalují s křikem nebo bez něj, jak je jim to příjemné.
Na psychické pohodě může přidat i vědomí, že porod se vás týká. V minulosti se rodička, a její spoluúčast na porodu, odsouvala na druhou kolej. Prvořadé bylo standardně odrodit. Jenže porod je především záležitostí maminky a měla by se při něm cítit co možná nejlépe. Udělejte si porodní plán. Sepište, jak si porod představujete, co si přejete, co si naopak nepřejete a dejte ho porodníkům. Pokud to okolnosti dovolí, a porodnické zařízení je na dobré úrovni, budou se snažit vyjít, v rámci možností, vstříc a přání splnit.
Další důležitý fakt je, že každý stah má vykonat nějakou práci. Tělo se musí otevřít. Děťátko není zrovna malé a tělu dává otevírání zabrat. Každá kontrakce pomáhá porodním cestám v rozšiřování. Nebojujte se stahy. Přijměte je. Berte každý stah, jako cestu k výsledku. Aby dítě prošlo, musíte být otevřená. Pokud se stahy bojujete, nedovolujete jim vykonávat jejich úkol. Práci předchozího, přemoženého, stahu, musí vykonat stah následující. Porod trvá déle, stojí více sil a bývá zpravidla bolestivější.
Není tedy výhodnější se stahy nebojovat? Poddat se jim? Uvolnit se a nechat je dělat, k čemu jsou určené? Poproste doprovod, ať hlídá vaše ramena a nohy. Pokud přitahujete ramena k uším a stavíte nohy na špičky, stahujete se. Při porodu není vhodné příliš mluvit, protože u správně probíhajícího porodu se vyřazuje z činnosti vývojově mladší část mozku, jejíž součástí jsou i řečová centra. Poučte doprovod, ať vás pohladí po ramenou směrem dolů, když je začnete přitahovat k uším. Ať vás pohladí po kolenou směrem dolů, když se začnete stavět na špičky a propínat lýtka. Ať vás takto upozorní, že se stahujete. Vy si to mnohdy ani neuvědomíte a je dobré mít někoho, kdo to za vás pohlídá a jemně upozorní, když začnete bojovat.
Zvolte si co nejpříjemnější polohu. Dojděte si do sprchy a nahřejte bříško. Při stahu uvolněně dýchejte. To je to nejlepší, co můžete pro porod a jeho urychlení udělat, až do chvíle otevření na 8 cm.
Od 8 cm do úplného zániku poševní branky přichází asi nejnáročnější fáze porodu. Dítě tlačí na nerv, který nutí tlačit (stejný nerv, jaký se aktivuje stolicí a nutí na velkou), ale děložní branka není ještě plně zaniklá a porodní cesty nejsou otevřené. Mohla byste poranit děťátko i sebe. Proto je v této fázi nutné kontrakce prodýchávat krátkými, rychlými dechy (na pejska). Zkušená porodní asistentka vás jistě povede.
Samotné tlačení již tak bolestivé nebývá. Zde je spíše důležitá fyzická kondice rodičky. Proto před porodem nepodceňujte přiměřený pohyb. Choďte na procházky, cvičte těhotenské cviky, plavejte. Ocení to nejen vaše záda, ale fyzickou zdatnost využijete především při samotném porodu. Jak jsem řekla v úvodu, porod je velký fyzický výkon.
ChytráŽena.cz