Jak pomoci rodičům aktivně stárnout a kvalitně žít ve stáří

Stárnutí je proces, který probíhá u každého jednotlivce. Aktivity a soběstačnost přirozeně s každým uplynulým rokem ubývají. Stárnutí je charakterizováno změnami v oblasti anatomické, funkční, změnami v tělesných funkcích, také  změny v smyslovém vnímání a citlivost, psychické změny a změny v sociálním postavení člověka, změny pohlaví. Většina starých lidí žije v současnosti v rodinách. To je  neustále mobilizuje a povzbuzuje k životu. Jen v prostředí, v němž jedinec žil po celý svůj život, je rodina tak nepostradatelnou oporou stárnutí člověka. Je důležité vytvořit pro stárnutí člověka vhodné a adekvátní podmínky, pro pokračování života a pozitivně ovlivnit jeho zdraví, společenské aktivity a samostatnost. V období stárnutí jedince dochází ke ztrátě partnera, přátel,  často mění místo pobytu. Svět se stává obtížnější pro stárnoucí lidi, a tak mají pocit, že někde stojí mimo jako "outsideři" a cítí se vyloučeni z některých oblastí společenského života.

Proto je nutné, abychom našim stárnoucím rodičům pomohli přemýšlet pozitivně o stárnutí a stáří a o přípravě na jeho příchod. Pracovala jsem také na tom, jak udržet své rodiče ve stáří - a aktivní. Pravidelně je žádám  o pomoc při péči o děti, domácnost, při nakupování. Kupuji jim lístky do divadla, kina, kde chodí společně, nebo s mými dětmi. Chodíme na procházky, výlety. Uvědomila jsem si, že nejlépe se cítí s dětmi a zbytkem rodiny, zatímco stále jim zbývá ještě jejich život, mají své závazky, čas pro svou intimitu a prostor na své zájmy a relax. Koupili si zahrádku, kde oddychují a pracují, když my máme svoje povinnosti a nejsme s nimi. Podporuji je v setkávání s přáteli, vodí mi děti na zájmové kroužky. Myslím, že se mi opravdu podařilo zachovat jejich aktivní stárnutí, což lze vidět na jejich fyzickém vzhledu, ale i na duševním  stavu, vitalitě a při pohledu na život. Moje dcera je neustále zasvěcuje do tajemství internetu, čtou noviny na internetu, posílají nám maily, na internetu si umí najít to, co potřebují vědět. Kamarádčina maminka to měla horší, protože ovdověla a překonat smutek a osamělost bylo u ní moc těžké.

S kamarádkou jsme jí zajistily a pak ji úspěšně přemluvily ke studiu na univerzitě třetího věku. Je v kontaktu s vrstevníky, udržuje společenské vztahy, pracuje na sobě a zpomaluje proces stárnutí, podílí se na organizaci akcí atd. Chtěla jsem napsat, že vždy existuje možnost, jak se starý člověk může cítit dobře, být aktivní a užitečný. My, jako děti, bychom měli pomáhat rodičům najít způsob, jak zabezpečit jejich kvalitní stárnutí a co nejvíc posouvat jejich závislost na nás, být samostatnými co nejdéle je lepší pro naše rodiče, ale i pro nás samotné. Právě rodina dokáže stárnoucím lidem dát pocit užitečnosti, vděku, úcty a lásky, který tak potřebují a jednou ho budeme potřebovat i my.

Petka76 - čtenářka
ChytráŽena.cz