Většina pádů u batolat a malých dětí vzniká při běžných aktivitách – chůzi a běhu – a zde není v silách rodičů jim efektivně zabránit. Nejdůležitější je tedy prevence – pohybová průprava odmalička, návyk na pohyb a sport, díky kterému jsou děti obratnější, šikovnější a získávají lepší koordinaci pohybů. V ideálním případě je vhodné také využít přírodního prostředí – např. travnatých ploch, anebo speciálních povrchů v tělocvičnách.
Nechytejte děti při pádu za jednu ruku!
Většina rodičů dělá tuto chybu běžně, avšak bez vědomí možných následků – rodiče často ve snaze zcela zabránit pádu chytají děti za jednu ruku. Bohužel v takových případech může tímto prudkým pohybem dojít k vykloubení ramenního kloubu. Proto bychom měli děti ideálně chytat za trup (což ovšem mnohdy není možné), případně alespoň na hrozbu vykloubení při zásahu myslet a při méně závažných pádech vyhodnotit nebezpečí dopadu versus nebezpečí vykloubeného ramene. Při pádu dítěte je důležité, aby rodič zachoval chladnou hlavu. Při větším pádu je nezbytné zjistit rozsah zranění a poskytnout první pomoc.
Návod, jak naučit dítě padat?
- Děti učíme padat dopředu na kolena a při pádu brzdit dopad rukama – typicky právě při bruslení, kdy je při ztrátě rovnováhy pád dopředu o mnoho bezpečnější než pád vzad – ten děti jen velmi těžko koordinují a mohou si tak velmi ublížit.
- Další možný způsob je pád do strany (například při lyžování) – zde je dobré dětem ukázat, že při nejistotě pohybu je lepší si jakoby sednout bokem ke svahu než nechat lyže nekoordinovaně rozjet a pak padat ve vyšší rychlosti.
- Při skoku z výšek učíme již odmalička doskok do měkkých kolen a oběma nohama současně – nejdříve s dopomocí rodičů a na malé výšce. Postupně děti motivujeme, aby skákaly z vyšších výšek (vždy jen dle jejich schopností a zkušeností). Je dobré je od skoků neodrazovat, protože dítko si zafixuje, že je skok nebezpečný a pak se ho jednak nenaučí správně a navíc se mu bude vyhýbat.
Zdroj, foto: Monkey´s Gym