Natáčení filmu probíhalo v Miami na Floridě a ve Winnipegu v Kanadě, který posloužil jako městečko New Ulm v Minnesotě. Od samého začátku chtěl Elmer, aby New Ulm fungovalo jako samostatná postava filmu, takže město sám navštívil, aby měl „zkušenost z první ruky“ ze vzdálené Minnesoty. „Moje zkušenost byla stejná jako zkušenost Lucy Hillové, když dorazí do New Ulm,“ říká režisér. „Cítil jsem se jako ryba na suchu. Takže mi hodně pomohlo, že jsem se tam podíval.“

Jeden z nejtěžších úkolů čekal na produkci, když začalo natáčení ve Winnipegu: všichni se tak rázem ocitli uprostřed rekordních zimních teplot -42°C. „Bylo to jako pracovat na měsíci,“ vzpomíná Zellwegerová. Většina lidí ani neví, jaký to je pocit 50 pod nulou. Během dvou minut promrznete na kost.“ Vybavení doslova zmrzlo a celé natáčení se muselo pozastavovat. Kamery nemohly běžet déle než minutu, jinak teplo, které vygenerovaly, zamlžilo čočky.
„Zavedli jsme zcela nový slovník,“ říká Zellwegwerová. "Náš obličej byl tak zmrzlý, že jsme např. natáčeli a nevěděli o tom, že slzíme, dokud nám nezamrzly řasy. To byly řasové-cykly. A chlapi měli vousové-cykly. Mým osobním favoritem bylo, když nám zatuhla pusa a stěží jsme mohli mluvit. Neměli jsme vůbec žádný cit a u nosu se nám dělaly rampouchy. To bylo vážně sexy.“

V jedné nezapomenutelné scéně Zellwegerová musela překonat tu strašnou zimu v ne zcela teplých šatech, když Lucy dorazí z Miami do Minnesoty kompletně nepřipravená pro chladné počasí. „Během Renéeniných scén jsme měli lidi, kteří stáli mimo záběr s teplými bundami a přikrývkami,“ říká Elmer. „Byla neuvěřitelná zima a ona si ani jednou nepostěžovala. Spolupráce s ní byla naprosto fantastická. A za týden a půl onemocněla, měla horečku a opět si nestěžovala.“

Ne každá scéna, samozřejmě, byla natáčena venku. Jednou z nejpamátnějších chvil natáčení byla scéna „Tapioková bitva“, ve které se herci pustili do vášnivého pudinkového boje. Úklid rozstříkané tapioky by zabral příliš mnoho času, a tak se Elmer rozhodl natočit tuto scénu jen jednou, na několik kamer zároveň. Herci využili možnosti pro improvizaci a následovala tapioková smršť. „Každý si tu scénu vyloženě užil, protože to bylo skoro jako zaříkávadlo na všechnu tu zimu,“ vysvětluje Brooks. „Vše, co vidíte v této scéně, je spontánní smích a skutečná zábava.“

„Toto je příběh o lidech, kteří odsunou stranou své rozdíly a učí se milovat navzájem právě pro své rozdíly,“ dodává Brooks. „Já doufám, že si lidé užijí podívanou na ten smysl pro společnost, která existuje v tomto krásném místě v Americe, kde všichni drží pospolu a skutečně chtějí to nejlepší pro každého a chtějí to nejlepší pro svět.“

Zellwegerová se jednoduše usmívá. „Doufám,“ říká, „že na konci filmu budete rádi, že jste ho viděli. Doufám, že se budete smát.“

Premiéra filmu Holka z města

28. května 2009

Více se o filmu Holka z města dozvíte v dalších článcích:
Americká romantická komedie Holka z města
O hercích a tvůrcích filmu Holka z města