Obaly mléčných výrobků dnes zákazníka informují vedle objemu také o jejich trvanlivosti, složení, množství tuku a energetické hodnotě, případných alergenech nebo použitých sladidlech. Samozřejmostí by mělo být také značení obsahu ovoce.
„Nešvarem některých výrobců však je, že tato informace chybí. Zákazník se dozví pouze celkové dávkování ovocné složky, které však již bez dalších doplňujících údajů nevypovídá nic o skutečném obsahu ovoce,“ upozorňuje specialistka RNDr. Dana Dvořáková.
Delší seznam použitých ingrediencí na obale mnohdy v lidech vyvolává obavy z horšího složení výrobku. Podle Dany Dvořákové k tomu ale není důvod. Často je to totiž dáno tím, že mezi výrobci neexistuje jednotný názor na to jak podrobně uvádět složení dalších použitých ingrediencí, jako je ovoce, čokoláda apod.
„V praxi to pak znamená, že výrobce, který je otevřenější, má vyjmenováno na obale více složek než druhý výrobce i přesto, že používají podobnou recepturu,“ vysvětluje.
Éčka nemusejí být nutně důvod k obavám
Podobné a často zbytečné obavy panují i ohledně použitých „éček“. Pouhé uvedení E čísla neznamená, že potravina je šizená nebo dokonce zdraví škodlivá - například pod označením E160 se skrývá obyčejný beta-karoten, který jindy jdeme koupit do lékárny.Z údajů na obale lze také vyčíst zemi původu. Každý živočišný výrobek musí být označen takzvaným oválem, ve kterém je uvedena zkratka země původu - u České republiky je to CZ - a číslo závodu. „Celý symbol znamená, že podnik byl úředně schválen pro výrobu živočišných produktů. A na stránkách Státní veterinární správy pak lze dle čísla dohledat i konkrétního výrobce,“ říká Dana Dvořáková.
Naopak takzvaný EAN kód - číselná identifikace produktu, která se nejčastěji tiskne jako čárový kód - zemi původu, případně výrobce tak zcela neurčuje. „Obchodní řetězce totiž někdy pro své privátní značky požadují použití vlastního EAN kódu,“ vysvětluje Dvořáková, proč je v případě výrobce lepší řídit se oválem s číslem závodu.
V souvislosti s novou legislativou přijatou Evropskou unií budou etikety do budoucna ještě obsáhlejší. Větší důraz bude kladen například na deklaraci soli a nasycených mastných kyselin. Velikost písma, která doposud v česku stanovená nebyla, pak bude nejméně 1,2 milimetru.
Zdroj: Olma