Jak se staví sen – 18.3. 2019:

Andrea v mládí pracovala jako modelka pro Osmaniho Laffitu. Hodně cestovala, práce ji bavila, naučila se disciplíně, samostatnosti, ale hlavně dospěla. Neviděla se se svojí rodinou, začali se jí ze života vytrácet kamarádi. Chtěla si dodělat maturitu, což slíbila rodičům, a taky chvilku žít život svých vrstevníků. Vrátila se do rodné Jihlavy a s modelingem skončila. Po maturitě pracovala v kavárně, pak jako obchodní zástupce, naposledy jako farmaceutický reprezentant.

Andrea sama o sobě říká, že není úplně „párový člověk“. Je bez partnera a syn Filip je pro ni to nejlepší, co ji v životě potkalo. Jeho biologický otec má jinou rodinu a jeho narození si nepřál. Proto není nikde uveden a Andrea o něm nechce mluvit. V roce 2017 byla Andrea hodně unavená, začala vynechávat své oblíbené sportovní aktivity. Bulka, kterou si našla v prsu, byla podle lékařů jen uzlina. Ta ale nemizela. A tak následovala další vyšetření a přišla šokující diagnóza zhoubného nádoru. Pak léčba – chemoterapie, záchovná operace prsu, mrtvička, potvrzení genetické mutace, hormonální léčba. V létě musela podstoupit oboustrannou mastektomii.

Andrea měla svůj byt 2+1 na hypotéku. Když otěhotněla, tak byt pronajala a šla bydlet k rodičům. Po roce museli byt prodat. U rodičů v domě bydlí ještě bratr s rodinou, a tak měli spolu s rodiči k dispozici velmi omezený prostor. Bydleli tam do Filípkových 2,5 let. Pak nastoupila Andrea do práce a pronajali si byt. Tam byli až do chvíle, kdy Andrea onemocněla a nemohla být bez dozoru. Nastěhovali se zpátky k rodičům. S maminkou a Filípkem spí v jednom pokoji a tatínek spí v obýváku. Nikdo z nich nemá soukromí a Filip prostor na hraní. Během chemoterapie si Andrea vzala do hlavy, že si s Filipem pořídí byt a že chce svého syna do budoucna zabezpečit. Přála si, aby měl svůj pokojík a klid na učení, když půjde příští rok do školy.

Andrea říká, že nemoc jí vlastně dala příležitost na bydlení, i když získat hypotéku byl obrovský problém. Nakonec to vyřešili tak, že hypotéka je na tatínka a zbytek půjčili kamarádi. Byt byl pro Andreu světlo na konci tunelu, když jí bylo nejhůř. Rodiče a přátelé dělají všechno pro to, aby jim sen splnili. Finančně je to totiž momentálně pro Andreu hodně náročné. Je samoživitelka, a navíc na neschopence. Místnosti jsou prázdné, kromě jedné, kde mají všechny věci. Na další rekonstrukci nejsou peníze. Chtěli bydlet do konce minulého roku, ale bude ráda, když se to povede letos.

Andrea je přes to všechno neskutečně pozitivní. Miluje svého syna, Depeche Mode, Davida Bowieho, cestování. Má spoustu přátel, se kterými neustále něco podnikají. Jedna z jejích kamarádek, Simona, oslovila pořad JSSS s prosbou o pomoc. Pak následovala i prosba od ředitelky organizace Mamma help, která Andreu poznala a také jí chtěla pomoct. Andrea píše o své nemoci dokonce blog – Kozí život. Rodině pomůže cokoli okolo bydlení – vybavení nemají žádné. Fajn by byla kuchyň, dětský pokoj pro Filipa, úplně první v životě, a případně obývák.

A jak se na proměnu dívají designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný?

Hodnocení designérů: Že je tato proměna realizovatelná, bylo jasné poměrně brzy, spíš jsme váhali nad rozsahem, abychom vše zvládli. Majitelka už započala s rekonstrukcí před námi, ale nevěděla, co dál. V bytě nebyl žádný zásadní problém stavebního rázu, ale spíše chyběla koncepce a vize do budoucna. Důležité bylo správně uchopit design interiéru. Aby balancoval na hraně surového industriálního pojetí a stále byl příjemný a milý k bydlení. Jelikož byt byl vyklizený a již určený k rekonstrukci, změnilo se naprosto vše. Vytvořili jsme zcela nové komfortní bydlení.

Tato proměna se s ničím „nepáře“. Přiznali jsme panelák takový, jaký je. Dominantním prvkem je odhalená železobetonová stěna mezi kuchyní a obývákem. Nejen, že přiznává původní materiál s jeho nedokonalostmi, ale zároveň je to výrazný výtvarný prvek. K betonu jsme zvolili kontrastně dřevěnou podlahu – průmyslovou mozaiku a černé doplňky.

Lehce průmyslový vzhled doplňují i plechové dveře, které jsme nechali v základním pozinkovaném nelakovaném povrchu. V původním interiéru nebyl žádný nábytek, což nám vše usnadnilo a mohli jsme se soustředit pouze na doladění novými kusy nábytku. Dalším doladěním by měla projít ještě ložnice, kterou jsme odevzdali „předpřipravenou“ pro další budování.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen – extra“ uvidíte v pondělí 18. března ve 21.30 na Primě.