Lucie je mladá vdova se čtyřmi malými dětmi. Před rokem tragicky zahynul její manžel Petr. V bytě, který měli v plánu rekonstruovat, zůstala na všechno sama. Naštěstí lidé v jejich okolí nejsou lhostejní a do pořadu rodinu přihlásil jejich soused. Jak se staví sen je tu od toho, aby dělal radost.
Jak se staví sen – 4.3. 2019:
Lucie s Petrem má čtyři děti – Terezku (1 rok), Zuzanku (4 roky), Barboru (9 let) a Vojtu (11 let). Rodina to byla jako z reklamy na rodinné štěstí. Otec vědec, milovník přírody, manuálně zručný. Pro svoji rodinu by udělal cokoli. V práci byl úspěšný, rodina se rozrůstala a oni se těšili, jak si zrekonstruují byt. V životě to přitom neměli úplně snadné. Jak Lucie, tak Petr pocházeli z chudých poměrů a museli se vždycky spoléhat sami na sebe. Lucie má už jen mámu. Tchán je na tom zdravotně špatně a tchyně se o něj musí starat. Navíc Petrovo dvojče – bratr – má mentální postižení a vyžaduje péči.
Tragickým se pro rodinu stal 31. leden 2018. V ten den slavila nejmladší dcerka narozeniny. Petr se zřítil ze skály a zemřel. Lucka se tak stala v mžiku vdovou. Rodinu tato tragédie nesmírně zasáhla, ale Lucie se nemohla zhroutit a musela fungovat. Větší děti jí hodně pomáhaly a ty malé pomáhaly zase tím, že potřebovaly její pozornost a péči. V září se Lucie vydala s dětmi na dovolenou, která jim moc pomohla. Lucka říká, že se tam s manželem Petrem rozloučila a s tím, co se stalo, se vnitřně tak nějak smířila. Kromě psychické náročnosti je po tragické události pro Lucii náročné také zvládat všechny praktické věci sama. I když je Lucie s dětmi doma, dojíždí ještě do školky, kde působí jako logopedka.
Všichni společně bydlí ve čtyřpokojovém bytě na sídlišti. Vzhledem k tomu, že se jejich rodina rozrostla, rozhodli se ještě za Petrova života byt, ve kterém žili už 10 let, zrekonstruovat a přizpůsobit měnícím se potřebám rodiny. Začali koupelnou. Z jednoho pokoje Petr udělal dílnu a sklad materiálu. Měli v plánu udělat nové pokojíčky pro děti, nové podlahy…
Byt by určitě potřeboval kromě nových pokojíčků i změnu dispozic. Jeden pokoj je plný materiálu. V ložnici s Lucií jsou společně dvě nejmenší dcery. Nejstarší Vojta má pokoj dohromady s Barborou, a tak by každý z nich potřeboval svůj pokoj. Chybí jim také úložné prostory. Navíc mají plovoucí podlahu, ze které je soused pod nimi nešťastný kvůli hluku, který děti dělají, takže by jim pomohlo i odhlučnění.
Mají rádi přírodu, hory, ježdění na vodu – sportování obecně. Na barvách se neshodnou –Lucie nemá ráda červenou, děti naopak ano. Radost by jim udělala také nová televize a notebook pro děti. Lucie má pochopitelně vztah ke všemu, co vlastníma rukama udělal Petr. Proto by ráda něco z toho určitě zachovala. S čím jim designéři kromě dvou dětských pokojů ještě pomohou?
A jak se na proměnu dívají designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný?
Hodnocení designérů
Byla to jedna z našich rozsáhlejších proměn, čtyři místnosti je hodně, ale tahle rodina byla velká a strašně moc to potřebovala! Docela dlouho jsme přemýšleli, jaké místnosti kromě původní tatínkovy dílny vůbec zařídíme, protože variant bylo mnoho. Výsledné stylové pojetí se tentokrát nerodilo úplně snadno, snažili jsme se zachovat některé původní prvky a nedělat brutální zásahy. Pro Lucku i její děti by to byl zbytečný šok, a navíc by se ztratila i kontinuita na prvky, které jsme v bytě nechali. Všude bylo strašně moc věcí, které neměly svoje místo. Při takovém počtu dětí se moc nelze divit, že úložné prostory chyběly a ani do budoucna jich asi nebude přebytek. Takže na tohle jsme se soustředili nejvíc. Všechno muselo být perfektně funkční, praktické a v dosahu. Jedině tak může proměna Lucce ulehčit.
Největší výzvou bylo sladění nových prvků a stávajícího vybavení tak, aby vše ve výsledku působilo kompaktně a „nově“. Původní koupelna například měla zůstat, ale její stěny z chodby vypadaly strašně, zvolili jsme tedy obložení sádrokartonem, abychom chodbu zútulnili. Komplikovanější bylo i napojení původních skříní v chodbě na nové dveře, zdánlivě detail, ale právě tyhle věci mají na celkový dojem velký vliv. Styl proměny lze popsat jako moderní, městský. Barevnost minimalistická, světlá, jako lehký kontrast jsme vybrali pastelově modrou do obýváku a jednoho dětského pokoje, holčičkám pak samozřejmě oblíbenou růžovofialovou. Hodně prokoukly původní skříně v chodbě, kterým jsme pouze vyměnili dvířka za bílá a dali šmrncovní kožené úchytky. U dětí jsme dbali na vytvoření dostatečného pracovního prostoru na psaní. Za chvíli budou ze všech školáci a věříme, že to Lucka i děti za pár let velmi ocení.