Jak se učit cizí jazyky 1

Seznamte se s novým miniseriálem Jak se učit cizí jazyky. V tomto a následujících dílech  naleznete tipy, jak si sami pomoci při studiu jazyků. Úvodní článek vám poradí, jak se zbavit strachu ze selhání a chyb při samotné hodině. V navazujícím čísle se dozvíte, jak co nejefektivněji využít svůj čas mimo kurz, abyste si z hodiny odnesli co nejvíce. V posledním čísle pak najdete návod, jak si jazyk udržovat během dovolené a to včetně praktických internetových tipů.

Zbavte se obav!

Stydíte se mluvit nahlas před kolegy v kurzu? Bojíte se, že nasekáte spoustu chyb? Chodíte do kurzu jen z musu? A někdy byste se na to nejraději vykašlali? Jsme zde, abychom vám poradili, jak pracovat se svými obavami a jak je využít ve svůj prospěch. Nedostanete návod, podle nějž půjde vše samo. Nabídneme vám cestu, jak na sobě pracovat. Uvidíte, že za pár měsíců to může byt mnohem snazší.

Tak především – nejste v tom sami. Z vlastní praxe vím, že jsou studenti, kterým jde jazyk lehce. Někdy to dokonce vypadá, že jich je v kurzu většina. Studenti, kteří mají z jazyka obavy, se pak cítí osaměle. Více než na studium se soustředí na to, aby kurz nějak přežili. Přitom ale téměř každý student musí překonávat nějaké překážky. Ti, co vypadají, že vše v pohodě zvládají, ve skutečnosti zvládají strategie, jak si poradit. Zde jsou některé z nich, které vám pomohou.

Proč chodím do kurzu?

Na tuto otázku studenti odpovídají „No protože v téhle době je potřeba umět anglicky, německy atd.“ Nebo „Chci se domluvit při cestovaní nebo v práci.“ Někdy také „Chce to po mně můj zaměstnavatel.“ Ať už jste v kurzu dobrovolně nebo tak trochu z donucení, zvládnete ho dobře jen tehdy, kdy budete vědět, k čemu chcete, aby vám kurz byl. A to co nejkonkrétněji.

Lepe než „Chci umět telefonovat.“ je dobře si říct „Chci se umět představit, vyžádat si někoho k telefonu, přepojit na kolegu, vysvětlit, že dotyčný není k dispozici, nabídnout možnost zanechat vzkaz atd.“ Ať už je vaše motivace pozitivní nebo negativní, uvědomte si, k čemu vám jazyk může pomoci. Co budete díky němu navíc zvládat. A pak si určete situace, které chcete zvládnout. Stačí jich pár a to na nejbližší možnou dobu (maximálně semestr či školní rok). Proberte to se svým lektorem. Pomůže vám určit, co je reálné. Pokud to půjde, přizpůsobí tomu obsah kurzu.

Proč se to mám učit?

Na tuto otázku najít odpověď, která vás uspokojí, je v praxi ještě důležitější než znát přesně důvody, proč do kurzu chodit. Zatímco každý má alespoň intuitivní představu, co by tak chtěl zvládnout, na tuto otázku často nezná odpověď ani ten nejmotivovanější student. Přitom najdete-li důvod, proč se učit předpřítomný čas, dělivý člen, nebo tahle slovíčka či fráze, mate z půlky vyhráno. Toto je prokázáno – máte-li osobní vztah k tomu, co se učíte, lépe si to zapamatujete. Říká se tomu personalizace.

Jak na to?

Prostě si vezměte to, co v hodině učíte, a zamyslete se. V jaké situaci v práci či ve svém běžném životě to použiju? Pokud jazyk aktivně nepoužívám, jak vypadají takové situace v češtině? Co v nich říkám? Může to být i něco netradičního. Např. vazbu used to v angličtině využijete, až budete dětem nebo kolegovi ze zahraničí vysvětlovat, jak se kdysi stávaly fronty na banány… Máte? Pak si uvědomte, jak byste reagovali a přitom použili onen gramaticky jev, slovíčka nebo fráze. Požádejte svého lektora, aby vám s takovou simulací pomohl v hodině nebo ji zadal jako domácí úkol. Tím si gramatiku či slovíčka zafixujete v určitém kontextu. Lektor vám také pomůže s doplněním výrazů, které vám chybí. Možná jste si teď uvědomili, že právě toto s vámi váš lektor v hodině dělá. Pokud mu aktivně pomůžete, bude schopen pro vás hodinu udělat ještě více na tělo.