Výběr praktické kuchyňské linky, ať už jde o tvar, velikost, nebo rozložení skříněk, je nesmírně obtížný úkol, a každé rozhodnutí v tomto případě ovlivní do budoucna váš komfort při přípravě pokrmů, stolování, nebo úklidu po vaření. Máme pro vás proto několik tipů, které vám pomohou nepřešlápnout ve výběru vedle.
Správný tvar je základ
Výběr správného tvaru je jednoznačně stěžejní pro snadný pohyb po kuchyni, dostupnost vybavení při vaření, i jednoduchost při úklidu. V malé panelákové kuchyni si často nebudete moci zvolit nic jiného než klasickou rovnou, úsečkovou linku. V domě už je ale většinou prostor větší, a umožní vám například pořízení linky do tvaru „L“, „G“ „U“, nebo kombinaci linky a kuchyňského ostrůvku, který může být zajímavým řešením i z designového hlediska. Pokud vám to prostor umožňuje, vyvarujte se prostého úsečkového tvaru, který vás nutí při vaření téměř pobíhat po prostoru zleva doprava, a raději zvažte tvary „L“ či „U“, případně dvě kratší „úsečky“ naproti sobě, které jsou mnohdy schůdné i pro menší prostory.Myslete na zóny
Velikost kuchyňské linky je víceméně dána prostorem, který vám nabízí nemovitost. Co ale již ovlivňujete sami, je uspořádání vybavení v rámci kuchyně. Právě toto rozhodnutí přitom významně ovlivní komfort, který vám vaše kuchyně následně nabídne.Kuchyně disponuje pěti základními zónami – zásobovací zóna (pro potraviny), zóna vaření, ukládání (na nádobí), mytí, a přípravy. Všechny tyto jsou nebo by měly být nedílnou součástí vaší kuchyně. V opačném případě se totiž nadmíru naběháte, ať už pro zásoby do spíže na chodbě, nebo pro talíře do sekretáře v obýváku. Pokud jde o prostory pro ukládání a zásobování, počítejte už od začátku s dostatečnou rezervou. Není totiž nic horšího, než skříňky přeplněné k prasknutí.
Při rozmisťování zón pak platí obecně pravidlo, že zóna vaření nesousedí se zónou mytí. Jako ideální pak odborníci označují konkrétně řazení (zleva) zóny zásobovací, zóny vaření, ukládání, mytí, a nakonec zóny přípravy – v případě, že jste praváci. A v právě opačném pořadí, pokud jste leváci. A to bez ohledu na to, jestli je vaše kuchyně dvoumetrová „nudle“, nebo je kuchyňská linka rozlehlé „U“, táhnoucí se dokola veliké místnosti.
Výška kuchyňské linky
Rozměry kuchyňské linky budete řešit zejména v souvislosti s její výškou. Co se týče dolní části, ta je dána rozměrem nábytku. Zcela standardizované rozměry ale ani v tomto případě nenajdete. Výška dolní části se pohybuje okolo 90 centimetrů, může to ale být 85 stejně jako 95. A ačkoliv se to nezdá, i pár centimetrů může hrát roli. Ideálně proto volte linku takové výšky, že když přistoupíte k pracovní desce, vaše ohnuté paže a deska svírají tupý úhel. Varná plocha pak může být ještě níže, než je tomu u pracovní desky, a to až o deset centimetrů. Pokud jde o horní skříňky, nejvrchnější hrana by měla být maximálně 210 centimetrů vysoko od podlahy. Často bývá na úrovni dvou metrů, stejně tak ale může být i níže – ideální je vyzkoušet si kam přesně dosáhnete, abyste pak náhodou nezjistili, že kvůli pár centimetrům nemůžete využívat horní poličky bez přisunuté stoličky.Osvětlení kuchyňské linky
Mnohdy podceňovaným a opomíjeným, ale zcela stěžejní prvkem vaší kuchyně je i osvětlení kuchyňské linky. To si přitom rozhodně nepleťte s osvětlením kuchyně, tedy místnosti jako takové. Pro pohodlnou přípravu pokrmů a práci v kuchyni budete potřebovat osvětlení přímo cílené na pracovní desku, což znamená zdroj světla umístěný buď na spodní straně horních skříněk kuchyňské linky, nebo v prostoru mezi horní a spodní částí kuchyňské linky. Světlo musí být dostatečně intenzivní, abyste dobře viděli například i na krájení cibule, ale na druhou stranu nesmí být přehnané natolik, aby vás ozařovalo. V tomto hraje roli i sklon světla, kdy jsou vhodnější světla svítící kolmo dolu k pracovní desce, ideálně právě ze spodní strany horních skříněk linky.
Zdroj: Bydletespokojene.cz