Jak syn volal do Afriky

Vyrůstala jsem ještě v době, kdy mobilní telefony nebyly. Kdo měl štěstí, měl pevnou linku, a kdo ne, chodil volat k sousedům, nebo do telefonní budky. Nebyl to zase takový problém, budka stála ve městě doslova na každém rohu. Také se dalo volat z pošty, ze zatuchlých kabinek, kam vás přepojili od přepážky. A hlavně! Volalo se za korunu a za ni jste měli neomezené volání, dokud jste telefonát neukončili. To bylo v pubertě probdělých nocí strávených s kamarádkami na lince!

A později, když se člověku zapalovala lýtka, s první láskou, jejíž rodiče měli doma také telefon.

Vyrostli jsme z této krásné doby, ale pevnou linku měli doma mí rodiče ještě v době, kdy můj syn vyrůstal. „Babičko, jak se s tím volá?“ ptával se syn, když začal mluvit a fascinoval ho přístroj se sluchátkem. Babička to vnoučkovi ráda předvedla.

„To je zajímavější, než ten můj mobil,“ mudroval syn a klepal do svého plastového mobilu na hraní. „Ale v něm nejsou žádné hry,“ poučila jsem syna. „Ani písničky,“ doplnila babička. Tím rozhovor skončil.

O pár dní později jsme šli opět k babičce a dědovi. „Budu si hrát,“ prohlásil syn a odebral se do ložnice, kde měl uložené své hračky.

Nějak jsme se s rodiči zapovídali, syn nás nerušil, a uplynula téměř hodina. Rozhodla jsem se jít syna zkontrolovat. Obvykle chodil za námi každých pět minut, nyní si ale v ložnici podezřele dlouho hrál sám. Něco ho muselo náramně zaujmout. Brzy jsem pochopila, proč byl tak klidný a co ho zaujalo. Syn seděl u stolečku, na kterém měli naši telefon. Původně ho sice měli v obýváku, ten ale nedávno malovali a telefon zatím zůstal v ložnici. Syn měl sluchátko u ucha a něčemu se náramně smál. Přiskočila jsem k synovi, abych mu vytrhla sluchátko z rukou. Zaslechla jsem jen, jak někdo na druhém konci nesrozumitelně žvatlá.

Nevím, kam to můj syn tehdy volal. Když ale přišel rodičům účet za telefon, málem padli do kolen. Takový účet za telefon za celý svůj život nikdy neměli! Musel volat nejméně do Afriky.

To byl konec pevné linky a naši si tehdy konečně pořídili také mobilní telefony. Zvykli si a jsou spokojeni.

Pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete