Film Příběh kmotra vychází ze skutečných událostí. Protože ale mnozí protagonisté stále žijí, změnili jsme jejich jména. Některé z událostí jsme zjednodušili a učinili přehlednějšími. Příběh kmotra umožní více pochopit danou problematiku a poodhalit roušku tajemství, které nemělo být odhaleno.

O filmu Příběh kmotra:

František Vedral se narodil v Československu v době komunistického režimu. Nebyl nijak nadaným žákem, takže se vyučil malířem - natěračem, ale záhy projevil velký obchodnický talent. Jeho druhou láskou byl fotbal. Na malém místním fotbalovém stadionu vyrůstali společně tři přátelé. Jeden z nich, Strnad, se brzy stal velitelem místního oddělení policie. Druhý, Tipl, měl stejného obchodního ducha jako Vedral.

Kapitán Cajthaml byl mladý policajt, který se stal šéfem pražského protikorupčního útvaru. Zanedlouho se Vedral objevil v jeho hledáčku. Vedral kvůli dobrému obchodu neměl žádné skrupule, takže třeba klidně zničil místní židovský hřbitov, aby získal kvalitní žulu z náhrobků, kterou pak rozprodával jako stavební materiál. Kapitán Cajthaml by ho rád zatkl, ale zjistil, že do tohoto podniku jsou zainteresováni i hlavouni z KSČ, takže jeho šéf se neodvážil se v této kauze angažovat.

Vedral však nezůstal jen při tomhle byznysu. Brzy se zapojil do pašování elektroniky ze západu, jako byly videopřehrávače, HIFI věže a walkmany. Jako protihodnotu posílal kradené starožitnosti. Cajthaml vycítil svou příležitost a nechal obklíčit Vedralovo překladiště. Vedral ale jako zázrakem unikl - jeho starý kamarád Strnad se včas objevil a vyvezl ho přes zátarasy v kufru policejního auta.

Policie ale získala povolení k prohlídce a našla v jeho domě nelegální materiály
a zboží a společně s jeho komplici, včetně Tipla, ho zatkla. Ovšem znovu se stal zázrak
a Vedral byl jako jediný ze zatčených propuštěn na čestné slovo. Cajthaml zuřil a sešel se s Vedralem, aby mu řekl, že po něm půjde dál. Vedral se ale jen smál. Budoucnost měla patřit jemu.

Komunistický režim padl a začala nová éra. Co bylo dříve trestně stíháno - tedy nebýt zaměstnán, se stalo nyní legálním. Navíc byla vyhlášena široká amnestie, na jejímž základě byli Vedralovi kumpáni propuštěni z vězení. Celá parta větřila nové příležitosti. Vedralovi bylo jasné, že klíčem k úspěchu je infiltrovat se do nových politických struktur. Věnoval OF milión korun a deklaroval ochotu dát víc. Tak se mu podařilo udělat dojem na některé
z vycházejících politických hvězd.

Vláda vyhlásila kupónovou privatizaci, při které si lidé mohli koupit kupóny a pak za ně získat akcie doposud státních podniků. Lidé příliš nevěděli, jak s tou příležitostí naložit, ovšem Vedral a jeho kumpáni ano. Založili investiční fond a sami nemohli uvěřit tomu, co následovalo. Lidé jim dobrovolně přicházeli odprodat své kupónové knížky, takže fond získal ohromný kapitál. Idea samozřejmě byla fond vytunelovat.

Cajthaml trpělivě sledoval Vedralovo a Tiplovo počínání a čekal na jejich chybu. Jednu objevil, když Vedral inkasoval bankovní půjčky na neexistující projekty, v celkové částce asi miliardy korun. Bylo připravené Vedralovo zatčení, Cajthaml i Ota byli velmi natěšení, ale den před akcí byl Cajthamlův kolega nalezen mrtev a jeho smrt byla kvalifikována jako sebevražda.

Cajthaml byl otřesen. Snažil se přijít na to, jak mohla tajná informace o chystaném zatčení uniknout, a k svému zděšení zjistil, že Vedralův dlouholetý kamarád Strnad se stal šéfem Národního bezpečnostního úřadu. Vedralovi se tak podařilo ochromit Cajthamla, jehož osobní život značně utrpěl v souvislosti s jeho prací , resp. víceméně přestal existovat.

Vedral také nechal zabít nepodplatitelného novináře, který o něm začal pravdivě informovat veřejnost. Tou vraždou sestoupil ze své dosavadní cesty. Už nebyl jen zloděj
a podvodník. A stále považoval Cajthamla za svého silného nepřítele.Cajthamlovi se povedlo dostat na svou stranu statečnou státní zástupkyni, která věřila Cajthamlovi a Vedrala se nebála.

Vedral a Tipl se ocitli na prahu svého životního obchodu. Chtěli se zmocnit Setuzy, nejdůležitějšího petro-chemického komplexu v zemi. Pokud by to dokázali, mohli by ovládat celou republiku. Cajthaml odhalil jejich nebezpečné plány a chtěl požádat státní zástupkyni
o příkaz k zatčení. Prokurátorka byla ale nalezena mrtva. A co víc, Cajthaml byl vnitřní policejní inspekcí neprávem obviněn a vyšetřován za nelegální vyúčtování pohonných hmot pro služební účely. V tu chvíli pochopil, že je na čase opustit policii.

Tím si do jisté míry uvolnil ruce. Rozhodl se pomstít své ztracené blízké spolupracovníky. Rozehrál riskantní hru, při níž vypustil falešné informace mezi tři kumpány: Vedrala, Tipla a Strnada, takže si navzájem přestali věřit a začali jeden druhého podezírat z podvodu. A co víc, odstranit Vedrala z nejdůležitějšího průmyslového komplexu se stalo zájmem národní bezpečnosti.

Strnad jako šéf NBÚ dostal tuto záležitost za úkol.Jednoho mrazivého lednového večera byl Vedral zastřelen námezdním odstřelovačem. Cajthaml se shodou okolností dostal na místo činu jako první a umírající Vedral si myslel, že to byl on, kdo ho dostal. Cajthaml přemýšlel, kdo vlastně vyhrál. Pravděpodobně on, když přežil, ale cítil se jako vše jen ne jako vítěz.