Jak to vypadá, když žraloci útočí, uvidíte na Prima ZOOM

Žijí až 200 let. Samice žraloka grónského dosahují sexuální zralosti ve věku 150 let. Předpokládá se, že se žraloci objevili už před 420 miliony lety. Asi 50 různých druhů žraloků žije hluboko v oceánech. To tvoří cca 10 % všech známých žraloků. Žraloci mohou být introverty i extroverty. Jakmile mají embria tygřího žraloka první zuby, začnou na sebe útočit navzájem ještě v děloze a požírat se.

Mají velmi silně vyvinutý čich s dosahem až několik set metrů. Žraloci jsou schopni cítit jeden díl krve v několika milionech částic vody. To znamená, že ucítí kapku krve i v olympijském bazénu. Vedle pachu krve reagují také na pach sekretu, který vydávají vyplašené ryby. Hned za čichem následuje jejich výborně vyvinutý sluch. Dosah sluchu je až několik tisíc metrů. Žraloci sluchem zachycují i velmi nízké frekvence, které člověk neslyší.

Zdroje těchto frekvencí je dokonce přitahují. Pokud žralok přestane plavat, klesne ke dnu. Existuje větší pravděpodobnost, že vás zabije pád kokosového ořechu než žralok. To, že se žralok chystá zaútočit, poznáte tak, že spustí své hrudní ploutve, nahrbí hřbet a začne dělat klikaté pohyby. Pokud chcete útok žraloka přežít, pomůže vám hrát mrtvého. Tato šance se ale rapidně snižuje, pokud krvácíte. Pokud není útok vyprovokovaný, útočí na lidi asi nejvíce bílí žraloci. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. To je ale ve srovnání s takto dlouhým obdobím opravdu velmi málo. Člověk totiž není pro žraloka přirozená kořist.

Inteligence žraloka bílého je považována za nadstandardní. Je schopný socializace. Tento žralok je velmi zvědavý, vystrkuje hlavu nad hladinu a zkoumá různé objekty nebo svou potenciální kořist. Velcí bílí žraloci dokážou vydržet i měsíce bez jídla. Nová sada zubů může žralokovi narůst během týdne. Žraločí zuby jsou také tvořeny fluoridem, aktivní složkou většiny zubních past, takže žraloci netrpí zubním kazem. Žraloci mají sice oční víčka, ale nemrkají.

Poté, co byl uveden film Petera Benchleye s názvem Čelisti, dostal bílý žralok na veřejnosti nálepku krvelačného a extrémně nebezpečného zvířete. Film způsobil poprask a krátce po jeho uvedení nastal masivní hon na žraloky bez ohledu na jejich druh. Počet bílých žraloků u východního pobřeží Severní Ameriky klesl až o 50 %. V jiných místech populace žraloků klesla dokonce až o 90 %. Sám Peter před svou smrtí v roce 2006 prohlásil, že kdyby věděl, co film způsobí, nikdy by takovou knihu znova nenapsal.

Divoká žraločí jízda na Prima ZOOM:

Podél celého amerického pobřeží narůstá počet útoků žraloka na člověka. K mnohým z nich dochází rychle po sobě na nových a nečekaných místech. Lidé umírají nebo zůstávají poznamenaní na celý život. Rekreanti, vědci i místní se zoufale snaží odhalit, co způsobilo tento děsivý trend, v americkém dokumentárním seriálu.

 Kvůli 600 pozorováním žraloka a 3 útokům na člověka se z poklidné turistické destinace, kterou byl poloostrov Cape Cod, stalo najednou místo hrozivých setkání se zubatými dravci. Na Bahamách nedochází k útokům žraloka příliš často, ale mezi lety 2012 a 2018 zemřelo nebo bylo zmrzačeno osmnáct lidí! Kdo nebo co za to může? A jak to, že v roce 2015 propuklo na pobřeží Karolíny, kde rády tráví volný čas celé rodiny s dětmi, naprosté žraločí peklo? Třetí řada napínavého „detektivního“ seriálu Když žraloci útočí rozebírá tragické události, zjišťuje, jak k nim došlo, a odhaluje proč.

Nad pobřežími Ameriky, ale i exotickými plážemi po celém světě visí temná hrozba útoku žraloka na člověka, kvůli níž se dovolená snů rázem mění v noční můru. K mnoha takovým útokům dochází náhle a v nečekaných místech. Proč se tak děje, nad tím si lámou hlavu nejen místní obyvatelé, ale také zkušení odborníci z řad přírodovědců.

Pátá řada seriálu z produkce National Geographic se zabývá vyšetřováním dalších záhadných a podivuhodných incidentů. A snaží se také odhalit, co má vliv na žraloky, jedno z neobávanějších stvoření matky přírody. Tentokrát se podíváme, jak útoky žraloků změnily ráj líbánek Seychely na učiněné peklo. Pokusíme se zjistit, proč byly dvě děti napadeny žralokem na místech vzdálených ani ne dva kilometry od sebe a během pouhé hodiny. Nebo se pokusíme odhalit příčinu, proč je jedno místo v Brazílii nejvíce smrtícím pobřežím celé Jižní Ameriky.