Mimoškolní aktivity mají pro děti neoddiskutovatelný přínos. Pokud jsou dobře zvolené, dokážou umocnit nejen talent, ale takéznásobit znalosti a schopnosti. Zároveň představují důležitý článek v socializaci. Jedině v kolektivu se totiž děti naučíreagovat na nepředvídatelné situace, řešit konflikty nebo sdílet společnou radost. Kromě toho jim záliby umožní stanovovat cíle a překonávat je. Naopak špatně zvolený kroužek můžepro dětskou psychiku představovat ohrožení.
Moc, nebo málo?
Rodiče chtějí vědět, jak a s kým tráví děti čas po škole. A protože zájmové kroužky vnímají oprávněně jako smysluplné, mají často pocit, že čím více jich děti za týden absolvují, tím lépe. Někteří odborníci tvrdí, že tři mimoškolní aktivity týdně jsou pro děti akorát. „Neexistuje žádný přesný návod, hranice či omezení,“ uvádí Veronika Vitošková, školní psycholožka. „V potaz je třeba brát velké množství faktorů, například osobnostní vlastnosti dítěte.Tiché a bázlivé dítě pravděpodobně nebude nadšené ze čtyř kroužků týdně vyplněných pouze kolektivní živou zábavou, v níž je pro něj těžké se prosadit.“Dalšími posuzovanými faktory by měly být: organizace rodinného života, množství času tráveného pobytem ve škole, množství času, které je nutné věnovat přípravě do školy, a v neposlední řadě zdravotní stav a kondice dítěte. Při plánování by se ale nemělo zapomínat také na odpočinek. „Důležité je ponechat dítěti prostor pro rozvoj fantazie a neřízené hry, tedy nezaplnit celý jeho volný čas pouze organizovanou a pevně strukturovanou aktivitou,“ dodává Vitošková.
Jak poznáme, že už je toho na dítě příliš? Veronika Vitošková doporučuje: „Jedním z ukazatelů může být, že je dítě stále unavené, ospalé, nemá chuť ráno vstávat, usíná v průběhu dne.Za povšimnutí stojí i častá rozmrzelost, respektive špatná nebo vzteklá nálada, a ochabující nadšení z činnosti, kterou dříve dělalo rádo. Extrémem jsou různé zdravotní komplikace, například neurotického či psychosomatického rázu. Naopak to, že se dítěti občas na kroužek, trénink nebo do oddílu nechce (a příště se zase těší), ještě nemusí být známkou přetížení.“
Pozor na přehnané ambice
Často se stává, že výběr koníčka podléhá pouze přáním rodičů a dětský názor při rozhodování nemá váhu. Modelovým příkladem bývá tatínek, který chtěl v mládí být úspěšným fotbalistou a nyní své ambice přenáší na syna. Nutí jej chodit třikrát týdně na tréninky, i když dítě fotbal nebaví nebo mu nejde. Při volbě zájmového kroužku by proto rodiče měli vzít v potaz také přání dětí. Cílem by snad mělo být, aby dítě činnost dělalo rádo a vracelo se z ní spokojené. „Zda dítě daná aktivita baví, rozeznáme snadno: na kroužek se těší, vypráví doma členům rodiny, co na něm zažilo, chlubí se úspěchy, kterých dosáhlo, chce se vídat s kamarády z kroužku i mimo organizovaný čas, případně ve starším věku shání informace o provozované činnosti a rádo je sdílí s ostatními,“ vysvětluje školní psycholožka.Jak tedy vybrat nejvhodnější kroužek?
Zkuste se při rozhodování řídit třemi základními kritérii:• Povaha a záliby dítěte – berte v úvahu, zda má předpoklady spíše pro individuální, nebo kolektivní aktivity. Raději se hýbe a sportuje, nebo inklinuje k uměleckým záležitostem? Je na zvolený kroužek dost zralé a zvládne jeho náročnost? Dítě, které se projevuje spíše jako introvert, se patrně nebude těšit z činností dramatického kroužku nebo „agresivních“ pohybových her. Podobně přemýšlivému a spíše introvertnímu chlapci, jenž jako spontánní hru nejčastěji volí kresbu nebo prohlížení knih, nepomůže překonat ostych z ostatních dětí, nutí-li ho rodiče docházet na silně kontaktní kolektivní sport.
• Finanční stránka – nejde jen o kroužek samotný, ale také o vybavení, které se k němu vztahuje (např. některé sportovní aktivity náčiní obměňují i několikrát za rok, což samozřejmě vyžaduje větší investice), a dopravu
• Perspektiva – zvažte, zda dítě u zvolené aktivity vydrží, a to zejména kvůli zhodnocení vynaložených financí.Dlouhodobé pěstování nějakého zájmu či záliby může mít vliv i na povahu vztahu člověka k budoucnosti. Mnohdy také zájmová činnost ovlivní výběr budoucího studijního zaměření anebo povolání jedince.
Kdy s kroužky začít?
Ve věkovém rozmezí 2-5 let jste v hlavní roli vy, rodiče. Děti se teprve seznamují s možnostmi využití volného času a hledají to, k čemu mají přirozený vztah a vlohy. Jde o období, které s sebou nese příležitost kvytvořením pozitivního vztahu k volnočasovým aktivitám, zvláště pak ke sportu. Zároveň jde o etapu nápodoby, kdy dítě vnímá velice silně vzory okolo sebe. V tomto období je tedy důležité například u sportu aktivně rozvíjet rodinné aktivity, které dítěti zprostředkují první kontakt, budují u něj vztah ke sportu a učí základy.Mladší školní věk s sebou nese vstup dítěte do kolektivu a mírný odklon od rodičů. Zároveň je to období hledání směru, kterému by se dítě mohlo dlouhodobě úspěšně věnovat. Stále by se však například vybrané sportovní aktivity neměly úzce profilovat. Dítě by mělo mít možnost rozvíjet zejména všestrannosti a základem tréninku by měl být princip hry. Další část tohoto období je prostorem pro učení rychlých pohybů a je možné ji nazvat také „zlatým věkem motoriky“. Za vhodné sporty lze z tohoto úhlu pohledu považovat atletiku, gymnastiku, plavání, některé bojové sporty nebo všesportovní kroužky.