Jak zajíček hledal své vajíčko

Byla kdysi jedna málá vesnička, tak maličká, že nebyla ani na mapě. Žili tam zajíčci a proto se jmenovala Zajíčkov. Každým rokem dospělí zajíci chystali pro své potomky honbu za velikonočním vajíčkem. Celá vesnička zářila barevnou výzdobou a spoustou květin. Maminky zaječice barvily a zdobily vajíčka a tatínci zajíci vymýšleli nejzáhadnější skrýše, kam schovat svým dětem vajíčka a malé dárečky. Pečlivě také vše zapisovali do plánků.

Nadešel den D a malí nedočkaví zajíčci už od samého rána dováděli a prosili o mapy ke svým pokladům. Mezi nimi i Hopík. Byl to malý neposeda a moc a moc nedočkavý. Když konečně dostal svou mapu od tatínka, ani se neohlédl a pelášil hledat vajíčko a dárečky. Nejprve jen běhal kolem vesnice, obracel každý kamínek, ale poklad ne a ne najít. Když už byl unavený, konečně si vzpomněl, že se ani nepodíval do své mapy.

Rozložil ji na starý pařez a udiveně se koukal. Vždyť on hledal na úplně opačném konci vesnice. Někteří zajíčci už se pomalu loudali domů se svými poklady, jenom náš Hopík byl stále na začátku. Vzal tedy mapu a krůček za krůčkem počítal, až se dostal ke starému ztrouchnivělému, vykotlanému stromu. Celý nadšený se vrhl do jeho dutiny, ale tam našel jen vzkaz od tatínka. Stálo na něm "Milý Hopíku, Velikonoce nejsou jen o vajíčkách a dárečcích, ale o zábavě a radosti. Proto svůj poklad hledej doma. Mám tě moc rád. Táta"

Hopík byl rozlobený. Co tím vlastně tatínek myslel? A proč mu tady nenechal poklad jako ostatní tatínci svým dětem? Celý smutný a unavený se vracel domů. Tam na něho čekala maminka s tatínkem. Hopík si sedl za stůl a pustil se do připravené večeře. Maminka mu nachystala jeho oblíbený mrkvový koláč. Hned se mu spravila nálada. Ale co to? Ten koláč nejde kousat?

Hopík vytáhl z tlamičky cedulku a na ní vzkaz. Tvůj poklad je ve tvém pokojíčku. Hopík ani nedojedl a utíkal do pokoje. Tam na stolečku, hned vedle fotky s maminkoku a tatínkem leželo nádherné malované vajíčko a spousta dobrůtek a také malé dárečky. Když to Hopík uviděl vzal fotku své rodiny a celý šťastný utíkal zpátky do kuchyně. Obejmul maminku a tatínka. Pochopil, že nejkrásnější poklad je láska rodičů a ne dárečky a vajíčko.

Autor: MonikaD

Tento článek také můžete