Jak žije mladá generace české šlechty

Šlechtické tituly byly oficiálně zrušeny se vznikem samostatného Československa. Desítky příslušníků aristokracie, kteří u nás žijí, s nimi ale naštěstí nezmizely. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví.

Jak žije současná generace české šlechty, ukáže nový dokumentární cyklus Modrá krev. Poprvé cyklus představí rod Kolowratů, a to ve čtvrtek, 26. ledna, ve 21.35 hod. na ČT2. Světem českých šlechtických rodů diváky provede hrabě František Kinský.

„Měla jsem pocit dluhu, který je třeba splatit. Uvědomovala jsem si, kolik příkoří museli naši aristokraté, kteří zůstali v zemi, snášet během totality. A nechápala jsem, proč se o tom stále téměř mlčí,“ říká autorka projektu Jak žije mladá generace české šlechty a režisérka Alena Činčerová.  „Aristokracie patří ve všech vyspělých zemích mezi elity národa. U nás tomu tak dosud není – a je to ku škodě nás všech,“ myslí si kreativní producentka Lenka Poláková a dodává: „Na vyprávění současných představitelů nejvýznamnějších rodů mne fascinuje jejich obrovská pokora, vědomí tradic a hodnot, zodpovědnost za svěřený rodinný majetek a všudypřítomná noblesa. Tedy přesně ty hodnoty, které v dnešní turbulentní a konzumní době tolik postrádáme.“

Byly to právě rodiny šlechticů, díky nimž často přežilo to, čemu se říká kulturní dědictví. A nejsou to jenom zámky a jiné hmotné statky. Potomci šlechticů si v sobě nesou i osudy hořkých desetiletí. V totalitních časech měla jejich jména zmizet z české paměti. To se naštěstí nepodařilo a šlechtické geny, jako už tolikrát před tím, obstály v těžkých zkouškách. Dnes potomci aristokratů vracejí život tam, odkud měl navždy zmizet.

S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci pořadu Jak žije mladá generace české šlechty nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz je kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují.

Diváci se tak, kromě rodu Kolowratů, seznámí s představiteli současných Schwarzenbergů, Sternbergů, Lobkowiczů, Nostitzů, Colloredů, Kinských a Czernínů, o nichž se první zmínky datují až do roku 1115 a mezi jejich předky patří i sám Karel IV. V dlouhém rodokmenu se najdou Přemyslovci, Jagellonci, Lucemburkové i Habsburkové.