Mám děti školou povinné a tak jsem se zamyslela nad situací v dnešním školství. Jak je možné, že žáci šikanují učitele?  Nechci polemizovat o okolnostech, protože z médií víme stejně jen útržky, které nám dávají zmatený obraz celé situace.  Co je asi důležité, že chování žáků k učitelům se stupňuje negativním směrem. My jsme taky dělali učitelům naschvály, ale s tím, co se děje dnes, se to srovnat nedá.

Vzpomínáte na dobu, kdy jste byli na prvním stupni?

Jako děti na prvním stupni jsme si vůči učitelům nikdy nic nedovolili. Chodila jsem na velkou školu na sídlišti, spousta prvních tříd. Rodiče se znali s učiteli a veškeré prohřešky se řešily na místě, bez nějakých zbytečných průtahů. Měla jsem štěstí na paní učitelku, která na školní akce zvala celou rodinu i se sourozenci. Tím poznala celou rodinu svého žáka. Když jsem po letech a to myslím skutečně takových 25 let potkala svoji paní učitelku, poznala mě a oslovila zdrobnělinou křestního jména. Druhý stupeň jsem absolvovala v té samé, velké škole. Třídní učitel byl muž, tělocvikář, který již svou postavou si říkal o pořádek a vůči kterému jsme měli respekt a neexistovalo v hodině nedávat pozor, nebo se bavit. Do dnes vzpomínám na řadu učitelek, které měly přirozenou autoritu. Jedna ji měla již jen svým řízným, zvučným hlasem, který, když byla naštvaná, byl slyšet přes celou školu, tu když jsme měli na supl, stáli jsme pro jistotu už o přestávce. Nemohu mluvit za ostatní spolužáky, ale na základce jsme nepoužívali taháky. Samozřejmě mimo školu jsme nadávali na „blbou školu a učitele“, ale to si každý, kdo chodil do školy. Zažila jsem i pracovní soboty s nácvikem v igelitových pytlíkách. Dneska, když to vyprávím dětem, tak se tomu smějou. Také bylo běžné tahání žáků za vlasy, pohlavky. Nikoho nenapadlo, že si učitel moc dovoluje a myslím, že i doma se o učitelích mluvilo s větší úctou, doma se určitě na učitele nežalovalo. 

Na střední škole jsme měli velice přísnou třídní a škola si velmi zakládala na své pověsti, takže zde se vše přísně trestalo. Zde už samozřejmě fungoval systém taháků a napovídání. Ale určitě se nedělo nic, co by někoho ohrožovalo na zdraví.

Co říkáte, pomůže učitelům, že budou chráněni jako policisté?

Mám v rodině spoustu učitelů průřez generacemi. Někteří jsou strašně fajn lidé, a i když jsou v důchodu, navštěvují je bývalí žáci doma. Z vyprávění také znám, že ti, co si nekáží srovnat třídu a nemají na chování žáků žádný vliv, se kvůli naschválům svých žáků stávají nervově labilní. 

Co na závěr?

Myslím, že v dnešní době chybí úcta vůči dospělým. Myslím, že není správné nechávat výchovu dětí na učitelích „protože jsou za to přece placení“, rodiče jim přijdou akorát vynadat, když se jim něco nelíbí. Vždyť v dnešní době za špatné známky může učitel. Nedokážu si přestavit takové jednání s učitelem za mého mládí.  Dětem chybí úcta, respekt a sebeovládání. To vidím jako hlavní problém dnešní doby. V dnešní době, kdy se hlásá „rovnost dětí s dospělými“ a pozor na fyzické tresty. Dnešní generace rodičů neví, jak vlastně děti vychovávat a bohužel tím právě ty děti „trpí“. 

Lidé jsou různí a taktéž učitelé, ale možná by neuškodilo vyvíjet menší tlak na učitele. Pamatovat, že výchova je pořád hlavně na nás, rodičích. Rodiče by se měli více zajímat o své potomky a jejich konání ve škole a učitel by měl s rodiči komunikovat. Samozřejmě není správné, když je učitel nervózní, přepracovaný a počítá týdny do velkých prázdnin. Když by se žáci trochu zklidnili, učitelé si toho jistě všimnou, budou méně vystresovaní a třeba místo zklidnění dětí na začátku hodiny, by mohli zahájit hodinu nějakou zábavnější činností. Kde je chyba asi nenajdeme, protože i spousta učitelů si zvolilo toto povolání, protože vystudovat pedagogickou fakultu patří u nás k těm lehčím školám a kolik z nás má tolik dovolené. Ale kolik z nás by si trouflo stoupnout před třídu žáků a dokázalo je něco naučit.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10