Na obalu potravin spotřebitelé vedle složení pravidelně hledají a pracně luští i údaj, do kdy má být produkt spotřebován. Doba spotřeby musí být na potravinách uvedena, mnozí lidé však nerozlišují mezi pojmy datum použitelnosti a datum minimální trvanlivosti. Může se tak snadno stát, že v koši zbytečně skončí potravina, která není zdravotně závadná a lze ji bez obav konzumovat.

Datum minimální trvanlivosti

Datum minimální trvanlivosti vymezuje minimální dobu, po kterou si potravina při dodržování skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Jedná se tedy o časovou hranici, po kterou se výrobek při řádném uskladnění určitě nezkazí. Zcela v pořádku může vydržet i mnohem déle.

Na obalu se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do . . ." s uvedením dne, měsíce a roku konce této doby v tomto pořadí. Uvedení roku se nevyžaduje u potravin s minimální dobou trvanlivosti tři měsíce nebo kratší. Pokud je minimální trvanlivost delší než tři měsíce, ale kratší než 18 měsíců, nemusí být v datu uveden den. Obal potravin s minimální trvanlivostí delší než 18 měsíců nemusí uvádět měsíc. Doba minimální trvanlivosti končí posledním dnem příslušného měsíce nebo roku

U některých potravin se vyznačení data minimální trvanlivosti vzhledem k jejich povaze vůbec nevyžaduje. Jsou jimi zejména čerstvé pečivo, čerstvé ovoce a zelenina, konzumní brambory, limonády, kvasný ocet, jedlá sůl, přírodní sladidla v pevném stavu, žvýkačky, jednotlivé porce zmrzliny, tradiční i ovocná vína, lihoviny a likéry. U likérů s vaječnou, mléčnou nebo smetanovou složkou se však uvádět musí.

Jak jsme již zmínili výše, u potravin s prošlou dobou minimální trvanlivosti se na rozdíl od potravin s prošlou dobou použitelnosti předpokládá, že mohou být ještě spotřebovány. Smějí být i dále prodávány, ale pouze za splnění dvou podmínek. Jednak musí být označeny zřetelnou informací o uplynutí uvedeného data minimální trvanlivosti a jednak musí být stále zdravotně nezávadné. Nestačí tedy, pokud prodávající označí potravinu pouze jako zlevněnou. Pro kupujícího musí být zřejmé, že důvodem nižší ceny je právě expirace minimální doby trvanlivosti. Takto označené potraviny musí být umístěny odděleně od ostatních. Za kvalitu takových výrobků pak odpovídá subjekt, který uvádí potravinu do oběhu, tj. prodávající.

 

Datum použitelnosti

Datum použitelnosti se uvádí u potravin, které lze spotřebovat jen během omezené krátké doby. Jsou totiž náchylné ke zkažení. Jde o většinu mléčných, masných a cukrářských výrobků, lahůdkářské výrobky, upravené čerstvé chlazené ovoce, jakož i takto upravenou zeleninu.

Datem použitelnosti je datum ukončující dobu, po kterou si potravina podléhající rychlé zkáze při dodržování skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po uplynutí této doby se předpokládá, že potravina již tyto požadavky nesplňuje, a tudíž nesmí být uváděna do oběhu.

Datum použitelnosti poznáte podle slov "Spotřebujte do . . .". Musí být uveden den a měsíc, popřípadě též rok ukončení této doby v uvedeném pořadí. Je-li potravina označena datem použitelnosti, musí tento vždy být doplněn údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot údajem vyjádřeným číselnými hodnotami.
 

Další pravidla označování

Údaje o minimální trvanlivosti a době použitelnosti musí být pro spotřebitele vyznačeny srozumitelně, čitelně, a to snadno, nikoli s většími obtížemi. Tyto údaje musí být umístěny na viditelném místě a nezakryté či nepřerušené jinými údaji. Navíc by mělo být zabráněno možnosti jejich případného smazání. S výjimkou šarží není povoleno jejich vyjádření v kódované formě.

Jestliže na výrobku za slovy "Spotřebujte do . . ." nebo "Minimální trvanlivost do . . ." nenásleduje datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno.

Jde-li o potraviny nebalené, je prodávající povinen viditelně umístit údaj o datu použitelnosti nebo minimální trvanlivosti tam, kde je tato potravina přímo nabízena k prodeji. Pokud je potravina rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, je povinností prodávajícího s ohledem na její povahu přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti a použitelnosti a stanovit podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní

Reklamace potravin

Pro potraviny není již délka záruční doby speciálně stanovena, jak tomu bylo dříve. Zákon upravuje pouze obecnou dvouletou záruční lhůtu pro spotřební zboží. Zlaté pravidlo, že kupující musí vady u prodávajícího uplatnit bez zbytečného odkladu, tu platí dvojnásob.

Reklamace vady na zboží, které se rychle kazí, musí být uplatněna nejpozději v den následující po koupi. Poté právo z odpovědnosti za vady zaniká. U zboží s minimální dobou trvanlivosti pak platí obecná dvouletá záruka.

Uplynutí doby použitelnosti nebo minimální trvanlivosti nemá vliv na běh záruční doby. V rámci reklamace tedy můžete odstoupit od koupě potraviny s prošlým datem použitelnosti.

Pokud má potravina prošlou minimální trvanlivost a ukáže se, že je zdravotně závadná, můžete žádat výměnu nebo vrácení peněz. Opomene-li prodávající informovat o tom, že už byla překročena minimální doba trvanlivosti, máte vedle uvedených možností navíc právo na slevu z ceny.