Jaro už je tu, rozkvétají první květiny a vše se zelená. Naše kroky tedy vedly za bílými posly jara – bledulemi jarními. V naší republice je několik míst, kde se tyto květiny vyskytují na velkých plochách. Tvoří krásné koberce plné malých bílých zvonečků. Navštívili jsme místo, které je označováno jako nejrozsáhlejší s výskytem bledulí na Českomoravské vrchovině.

Z vlaku jsme vystoupili ve Ždírci nad Doubravou. V prvních jarních měsících sem míří davy turistů, tak už od nádraží je cesta celkem dobře značená. Prošli jsme téměř celé městečko a zastavili se v informačním centru. Zde jsme požádali o turistické razítko – je moc hezké, samozřejmě s bledulkami. Ochotná pracovnice nám ještě přidala informační letáček a popsala cestu. Takže stojíme na docela rušné křižovatce před infocentrem a vyrážíme do Ranského polesí. Část cesty vede podle silnice, ale potom se dostáváme na asfaltovou cestu a zde už potkáváme jen turisty s batůžky. Dokonce i dvě skupiny dětí s učitelkami vyrazily na výlet. Během krátké doby jsme došli k Pobočnému rybníku a odtud už to je jen malý kousek. V blízkosti rybníka je informační tabule, kde je plno zajímavostí o Národní přírodní rezervaci Ransko.

Vcházíme do lesíka, po obou stranách cesty jsou malé potůčky a místy ještě kupičky sněhu. Po chvíli už vidíme sem tam trs kvetoucích bledulí. Pořád jich přibývá a až spatříme bílé plochy.  Ale to ještě nejsme u cíle. Až po chvíli se objeví tisíce, no spíše miliony, kvetoucích bledulí. To je nádhera! Zůstali jsme stát a beze slova tu krásu pozorovali. Bledulky si tu rostou, jak chtějí, nikdo je neomezuje a netrhá. Je zde poměrně dost turistů pobíhajících s fotoaparáty a hledajících to nejlepší místo pro fotografování. I já se snažím zachytit ten bílý jarní koberec. Dcera se posadila na pařez po čerstvě uříznutém stromu a rozhlížela se okolo sebe. Prý si připadala, jako by jí všechny ty květy obstoupily a nechtěly pustit.

Původně jsme chtěli pokračovat po naučné stezce Ranským polesím. Nakonec jsme to vzdali, protože u bledulek jsme byli skoro hodinu a kochali se těmi drobnými kvítky. Naučná stezka je dlouhá skoro 10 kilometrů. Možná se sem vypravíme příští rok znovu a vše si projdeme. Návštěvu těchto míst vřele doporučuji, je to opravdu nádhera a potěšení. Cesty jsou zde zpevněné, takže procházka je ideální i pro maminky s kočárky nebo lidi, kteří používají invalidní vozík, vede sem i cyklostezka. Až k Pobočnému rybníku se dá jet autem a odtud to dojde každý, protože to není opravdu daleko.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10