Je libo mrkev, nebo karotku?

Obě jsou bezesporu jednou z nejcennějších u nás pěstovaných potravin. Nesmějí chybět v žádné dobré polévce či bramborovém salátu, jsou součástí většiny mražených zeleninových směsí. Pro svou sladkou chuť jsou oblíbené také u dětí v syrovém stavu, jako zdravé mlsání.

Botanicky mají společný základ. Mrkev obecná (Daucus carota) je nejběžnějším druhem, jde o dvouletou rostlinu s oranžovým kořenem kuželovitého tvaru dorůstajícím 20 až 30 cm. Karotka je raná odrůda mrkve obecné, má vždy zakulacený tvar a obsahuje víc cukru než mrkev. Dělení na mrkev a karotku není běžné ve všech zemích, například v angličtině jsou mrkev i karotka prostě „carrot“.

V našich podmínkách je karotka ranější odrůdou, o které se tvrdí, že ji nelze dlouhodobě skladovat. Omyl, skladovatelnost závisí od vyzrálosti kořene a obecně se ví, že lépe se skladují mladší kořeny. Chcete-li si uskladnit karotku na zimu, vysévejte ji až v květnu. Do podzimu naroste, vyzraje a její skladování nebude problém. Ideální ke skladování jsou pozdní odrůdy mrkve, která má delší vegetační dobu a menší obsah cukru než karotka.

Domov mrkve:

Mrkev patří do čeledi miříkovitých a pěstujeme ji jako kořenovou zeleninu. Pochází z jižní Asie z oblastí Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí předci. Předpokládá se, že zhruba v 10. století rozšířila do oblasti od Indie po východní Středomoří a v průběhu 12. století se dostala až do západní Evropy. V současné době se nejvíce pěstuje v Evropě, Asii a Severní Americe.

Zdravotní prospěch:

Mrkev i karotka jsou ceněny hlavně pro svůj obsah betakarotenu, ze kterého si naše tělo vitamin A vyrábí. Jedna dobře rostlá mrkev pokryje celodenní potřebu vitaminu A dospělého člověka. Zároveň je i bohatým zdrojem vitaminů B, C a E, vápníku, pektinů a vlákniny. Mrkev s karotkou jsou pro naše zdraví i krásu bezesporu velmi cenné. Bylo zjištěno, že kaše ze syrové mrkve je tím nejúčinnějším a nejužitečnějším prostředkem, kterým pomůžeme tlustému střevu vrátit zdraví. Syrová mrkev obsahuje také sacharid falkarinol, který má silné protirakovinné účinky. Pektin obsažený v této kořenové zelenině na sebe váže až 80 % těžkých kovů v těle a vylučuje se z organismu ven. Proto by lidé žijící v průmyslových oblastech měli jíst mrkev až pětkrát týdně.

V léčitelství se mrkev používá při nervozitě, astmatu, kožním onemocnění, při nemocech jater, žloutenkách a střevních zánětech. Rovněž zvyšuje odolnost organismu, pomáhá při zácpách, posiluje srdce a cévy, prospívá těhotným ženám, podporuje vývoj a růst dětí, zlepšuje vidění, hlavně šeroslepost. Přispívá k hezké pleti, vlasům a nehtům, urychluje hojení ran a mimo jiné zvyšuje mužskou plodnost i potenci. V neposlední řadě pomáhá tělu v boji se stresem a znečištěným prostředím.

Mrkev i karotka jsou jedny z mála zelenin, které jsou pro nás prospěšnější, když je konzumujeme tepelně upravené. Silné buněčné stěny kořenů totiž neumožní tělu využít ze syrových kořenů více než 25 % dostupného betakarotenu. Když je ale tato kořenová zelenina uvařená a podávaná s trochou tuku, naše tělo je schopno přeměnit až 50 % betakarotenu ve vitamin A. Obsah antioxidantů v tepelně upravené zelenině je navíc stabilizován a nedochází k jejich enzymatickému rozkladu.

Jak ji správně pěstovat

Rané karotky je nutné zasít již na jaře. Nejlépe v měsíci dubnu, ale prakticky je můžeme zasít už v době, kdy víme, že nehrozí mrazy, respektive v době, kdy se teplota vyšplhá nad nějakých 7 stupňů Celsia a je konstantní. Pozdní druhy mrkve se sejí až v období konce jara.

K správnému vývinu potřebuje mrkev lehčí písčitou půdu. Na těžších půdách se často vyskytují problémy s deformací kořenů. Příčinou poškození pletiva kořenové špičky bývá, že se dostane na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku – a to vede k deformaci a rozvětvení kořene. Chceme-li tedy získat kvalitní kořeny mrkve i v horších podmínkách, pěstujeme mrkev na tzv. hrůbcích. Připravíme je podobně, jako kdybychom „nakopčili“ brambory.

Hrůbky pro mrkev by měly být mírně širší než pro brambory (50-60 cm) a s rovnou horní částí. Do připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek mrkve. Hrůbky si připravíme předem, ale semena do nich vyséváme až po 2-3 týdnech, když půda slehne.

Kořeny, které vyrostou na hrůbcích, budou hezčí a vyrovnanější a také je snadněji sklidíme.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10