Píše se rok 2060. Typický člověk, jak jsme ho znali dřív, už neexistuje. Technické vynálezy ulehčující fyzickou práci dosáhly takové úrovně, že člověk budoucnosti už vůbec nemusí manuálně pracovat. Všechno je řízeno inteligentními computery pětisté generace. Operační systém Windows je vystavován v muzeu vedle pazourku a školáci nevěřícně kroutí hlavou nad tím, jak brutální způsob komunikace existoval v minulosti.
Ve světě této bláznivé budoucnosti je Michal David uznáván a ctěn jako jeden z největších skladatelů své doby. A jedna na první pohled nevýznamná událost spustí řetěz situací, které jsou obsahem našeho příběhu - Je třeba zabít Davida.Touto událostí je rozhodnutí Ministerstva školství a kultury upravit název Akademie múzických umění (ve zkratce AMU) na Davidovu akademii múzických umění – ve zkratce tedy DAMU.
Slavnost spojená s přejmenováním Akademie má vyvrcholit odhalením sochy Michala Davida v nadživotní velikosti přesně sto let od narození umělce. Na shromáždění akademické obce je Michal David představen jako jakýsi novodobý Wolfgang Amadeus Mozart. Nápěv jeho písně zní jako hymna OSN, v Carnegie Hall a jiných koncertních sálech můžete slyšet symfonické úpravy jeho nejznámějších hitů. Jeho songy si zpívají národy napříč zeměkoulí.
Není těžké si představit jaký poprask vyvolá tato připravovaná transformace - Je třeba zabít Davida- mezi akademickými funkcionáři všech zmíněných fakult. Představitel úpadkové hudební formy, jakou je POP music, a má být po něm pojmenovaná celá akademie? Tři nejvýznamnější osobnosti této akademické obce: prof. Rejžák, doc. Vývrt a dr. Natalická se rozhodnou této národní tragédii zabránit, k čemuž chtějí využít vynález francouzského inženýra Leydena. Tímto vědeckým objevem je stroj času, jehož prostřednictvím lze cestovat mezi různými časovými dimenzemi. Zákeřní akademici chtějí zlikvidovat velkého umělce v době, kdy byl ještě malý.
Pro vražednou misi chtějí funkcionáři zneužít dva přihlouplé topiče, jejichž blbost je tak veliká, že si ani nejsou schopni uvědomit, co mají učinit. Pro tuto cestu jsou patřičně vyškoleni na všech úrovních. Dostává se jim výuky nejenom ve věcech vojenských a špionážních, ale jsou také obeznámeni s uměleckým světem, když dostávají lekce zpěvu, tance a herectví. Poté jsou vystřeleni do „časové škvíry” a jejich neuvěřitelná mise začíná.
Naši vrahové se ocitnou v italském klášteře v šedesátých letech XX. století, kde malý Michal tráví své dětství. Po několika různých nedorozuměních dojde dokonce na setkání s papežem, pro kterého připravil chrámový sbor koncert. Vystoupení se nakonec zvrhne do zpěvu moderních spirituálů a malého Davida se zabít nepodaří. Oba pánové se tedy přesouvají do let sedmdesátých, kdy začíná Michal David hrát se skupinou Kroky Františka Janečka. Když se kosmonauti marně pokoušejí dostat na koncert, konaný ve známé pražské Lucerně, hlavními dveřmi, použijí velmi originální cestu – a sice přes okénko záchodků.
Zde se dvoří nepříliš vzhledné uklízečce, protože ona jediná je může na koncert dostat. Rovnou na WC se převlékají za techniky Pragokoncertu, aby se jim podařilo vmísit mezi účinkující jako řadový personál. Jejich nový trik spočívá v tom, že do kláves Michala Davida zavedou elektrický proud, který má hudebníka když ne zabít, tak alespoň vážně zranit. Ani druhý pokus však nedopadá úspěšně. Stále je však třeba zabít Davida!
Když se nepodařila likvidace ani v průběhu let 60., 70. a 80., mají kosmounauti poslední možnost. Musí učinit poslední pokus, jak se dostat alespoň do blízkosti skladatele a dnes už i známého producenta. Aby nic nebylo ponecháno náhodě, převléknou se oba za ženské představitelky muzikálu, jehož je David autorem. Takto se – zcela v duchu absurdní komedie – objeví na muzikálovém jevišti vedle skutečných představitelek těchto postav, takže tu máme rázem dvě Kleopatry. Inspicient je zděšen a spoluhráči si nevědí s takovou situací rady.
Jak celý příběh s názvem Je třeba zabít Davida dopadne, Vám však prozrazovat nebudeme! Inscenace hry bude vycházet z těch nejlepších tradic parodických a grotesktních komedií, tak jak je známe zejména z filmové podoby. Kromě příběhu bude svoji určující roli hrát nejenom hudba Michala Davida a Zdeňka Bartáka, ale zejména vizuální, slovní i akční odkazy na známé postavy, situace a “hlášky” z různých filmových a muzikálových komedií. Vedle sebe se tak mohou ocitnou takové postavy jako E. T. Mimozemšťan, Ježíš Nazaretský, Muži v černém, Vetřelec nebo tibetský Dalajláma.
Zdroj: Je třeba zabít Davida.cz
Vendi V.
ChytráŽena.cz