Už před delší dobou jsem se při brouzdání na internetu náhodou dostala k zajímavému místu – Kalvárii v Česticích. Protože přes Čestice pravidelně jezdíme při cestách na Šumavu, říkala jsem si, že by bylo škoda se na tak pozoruhodném místě nezastavit. Nějak mi pak ale na pár let ta myšlenka vypadla z hlavy a vzpomněla jsem si až před nedávnem, když jsme opět Česticemi projížděli a minuli jsme zatáčku, kde se ke Kalvárii odbočuje. Auto jsme při nejbližší příležitosti otočili, vrátili se - a nelitovali!
Čestice jsou malá obec (vlastně městys) ležící asi šest kilometrů západně od Volyně v okrese Strakonice. Z malého náměstíčka vede k vrchu Kalvárii značená odbočka. Vydali jsme se úzkou silničkou do kopce, v zatáčce minuli románský kostel Umučení svatého Jana Křtitele a z lesa prosvítající kaple nám napověděla, že jdeme správně. K mému překvapení Kalvárie těsně navazuje na zástavbu, takže k ní dojdete během pár minut.
Přímo na přístupové cestě na kopci Kalvárie stojí jedna ze čtyř zděných kaplí křížové cesty. Na zalesněném vrchu nad Česticemi fungovalo poutní místo už zřejmě v roce 1626, kdy tu byly vztyčeny dřevěné kříže. Na jejich místě tu pak zhruba za sto let byly postaveny současné čtyři zděné kaple a větší kaple Panny Marie. Kalvárie se skládá celkem z šesti staveb – ústřední stavbou tohoto poutního místa je Kaple povýšení Svatého Kříže, která mě už před lety zaujala na fotografiích na internetu.
Je to i ve skutečnosti obdivuhodná kaple ve stylu vlašské renesance. Její střecha je podepřena dvanácti dórskými sloupy. Ke kapli vedou schody vytesané z mramoru. V roce 1821 nechala kapli postavit hraběnka Dorotea Reyová jako projev díků za uzdravení z těžké nemoci (Dorotea byla manželkou francouzského šlechtice Karla Reye, který utekl do Čech před francouzskou revolucí a napoleonskými válkami. V roce 1815 koupil čestické panství – v zámečku na náměstí je dnes hlavně sídlo obecního úřadu – Pošumaví si oba zamilovali a rozhodli se tu zůstat). Kapli vymaloval strakonický akademický malíř Antonín Velečín. Je zároveň autorem motivu na vnější straně kaple, na omítce. V době svého vzniku nebyl kopec ještě zalesněný, a tak byla kaple viditelná už z dálky. Ve zděných výklenkových kaplích jsou umístěny pašijové obrazy (v každé kapli můžete vidět obrázky dvou zastavení křížové cesty).
Ve výklenku jedné z venkovních kaplí jsme si všimli zpovědnice. Myslela jsem, že je tady dočasně „odložená“, ale jak jsem se pak dozvěděla, v kapličce je umístěná záměrně. Prý jde o oblíbené místo schůzek místní mládeže...
Součástí tohoto poutního místa je dokonce poustevna – dřevěná, šindelem pokrytá chaloupka s malou věžičkou na střeše, uvnitř s freskovou malbou starého poustevníka. Stojí za žulovými kameny ve svahu u cestičky ke kaplím. Pochází také z roku 1821. Říká se, že tu byla postavena jako atrakce, která měla zvýšit zájem o slavné čestické poutě. Vyrostla ale na místě skutečného útulku poustevníka z doby pobělohorské. I dnes již udržovaná poustevna má své průčelí podepřené sloupy.
Musím přiznat, že skutečnost předčila naše očekávání. A nemá s tím nic společného fakt, že tohle poutní místo je dnes již chráněné jako nemovitá Kulturní památka České republiky. První pohled na Kapli povýšení Svatého Kříže vás zcela ohromí a najednou máte pocit, že jste se ocitli někde v dobách antiky a rozhodně ne v Čechách. Tahle poutní kaple je opravdu zdařilou imitací řeckého antického chrámu… Půl kilometru nad obcí máte prostě možnost ocitnout se v jiném světě.
Celý areál byl před několika lety restaurován. My jsme tu našli vzácný klid, přírodu i kus historie. Čechtický vrch byl už v dřívějších dobách známý svou léčivou energií. Ať je to pravda nebo ne, tohle místo má zvláštní kouzlo a já vím, že se sem zase vrátíme. Kalvárií je u nás spousta, ta čestická je ale jen jedna!
ChytráŽena.cz