Jindřišská věž je známou pražskou dominantou viditelnou z dalekého okolí. Také se jí říká „věž ve věži“, protože v útrobách původní věže byla vestavěna nová patra. Věž má nyní deset pater a moderní výtah. Modernizace zde proběhla v roce 2001 a věž se otevřela veřejnosti. Její návštěva určitě stojí za to.
Gotická dominanta centra města byla postavena z pískovce s dřevěnou střechou s břidlicovou krytinou v letech 1472-1476. Na sklonku třicetileté války sloužila jako vojenská strážnice. Během válek byla několikrát poničena a dokonce jí vichřice odnesla část střechy. Zrekonstruovaná byla v neogotickém slohu v roce 1879. Dosahuje výšky téměř šedesát šest metrů a je nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze. Zdobí ji věžní hodiny se znaky Starého a Nového města a zemí Koruny České. Zvonice byla během své existence postupně osazena deseti zvony. Dochoval se pouze zvon Marie z roku 1518 o hmotnosti 723 kg a průměru 101 cm.
A nyní malá procházka po věži. Až do devátého patra se dostanete výtahem. Odtud to je do posledního patra jen pár schodů. V přízemí je recepce a můžete si zde koupit různé suvenýry. V prvním patře je kavárna a whisketeria. Zde mají kvalitní skotskou whisky, koňaky, doutníky a pořádají se zde i soukromé večírky. Druhé patro slouží k pořádání výstav, tiskovek, rautů, školení. Ve třetím patře je galerie. V době naší návštěvy zde byla výstava fotografií Všechny krásy Prahy. Viděli jsme neobvyklé fotky od Evy Pilarové, Ondřeje Černína, Karla Dobeše, Michala Fice, Richarda Horáka, Davida Šedivého a dalších. Některé fotky byly přeneseny na trička a mohli jste si je koupit. Byly ale dost drahé, zato ale každé tričko bylo originál i s podpisem autora. Čtvrté patro je také galerie. Je zde expozice Muzeum pražských věží. Můžete si zde prohlédnout téměř všechny pražské věže a dozvědět se o nich něco zajímavého. V pátém patře je hygienické zázemí. V šestém patře je stálá expozice Pocta Jindřišské věži. Zde si přečtete a prohlédnete spoustu zajímavostí z historie Jindřišské věže. Sedmé, osmé a deváté patro slouží jako restaurace. V každém patře je vidět původní jádro věže – zdivo, gotická okna sahající přes dvě patra, trámoví. V sedmém patře je zavěšen zvon Marie. Restaurace připomínají atmosféru patnáctého století. Je zde ale dost draho. Desáté patro – cíl naší cesty – krásná vyhlídka na město ze všech stran. V původním krovu z roku 1879 je umístěna zvonkohra. Je to soubor deseti litých bronzových zvonů od zvonaře Petra Rudolfa Manouška. Zvony nesou jména všech zvonů, které se na věži vystřídaly. Řídícím mozkem systému je počítač, který podle naprogramovaných skladeb vydává impulsy k úderům a mimo zvonkohry kontroluje i chod a odbíjení věžních hodin. Zvony lze ovládat také ručně pomocí spínačů. Do paměti počítače je vloženo přes tisíc melodií. Po vhození desetikoruny se můžete posadit do křesílka a zaposlouchat se.
A když se nabažíte hudby a porozhlédnete se po Praze z výšky, doporučuji ještě návštěvu Hlavní pošty v Jindřišské ulici. Svému účelu slouží od roku 1873. O atraktivitu budovy se zasloužil český malíř Karel Vítězslav Mašek. Asi jste vnitřní prostory zahlédli v televizi nebo viděli fotografie. Když ale vstoupíte dovnitř, nevíte kam se dříve podívat. Malby jsou nádherné, to prostě musíte vidět! Od roku 1998 je budova Hlavní pošty kulturní památkou České republiky.
ChytráŽena.cz