Jiný kraj…

V našich končinách už od nepaměti platí, že život je to nejcennější, co máme. A jsme svolní obětovat snad cokoliv pro to, abychom si ho zachovali, ač je už od samého počátku jasné, že tu nikdo z nás navěky nebude.

Prostě je u nás život drahý, ba přímo nejdražší. Ne jako… třeba v Jižní Africe. Kde si lidé pochopitelně též váží svého života a též neprahnou po tom ho pozbýt, ale…

Nejednou jsem tam slyšel onu „hlášku“. Že „život v Jižní Africe je levný, zato smrt drahá“. A nejste-li tam hluší a slepí, dává realita kolem vás tomuto nejednou za pravdu.

Protože když zemře takový tamní většinový občan, tedy černoch… Tento se dokáže nejednou po celičký život uživit našincům zcela neznámo jak, dokáže vyžít v podmínkách, v nichž bychom my nejspíše umřeli hlady, doslova za pár drobných nebo i bez těchto. Ovšem pak přijde pohřeb… A je třeba svolat příbuzenstvo ze širokého a dalekého okolí, nejednou tomuto zaplatit cestu, ubytovat smuteční hosty a nasytit je…

A rázem je tak smrt pro leckoho z takových neúnosná. I ten, kdo „si žije vcelku dobře“, dokáže způsobit svým blízkým perné chvilky tím, že skoná. A je třeba ho důstojně pohřbít. Prý i celou krávu je nejednou nutno koupit a porazit, aby se účastníci pohřbu najedli a vše bylo, jak má být. A smrt je tudíž dražší než život.

Ale nejen černoši jsou tam těmi, kdo mívají problém odejít z tohoto světa. Protože jakkoliv se tamní bílí dosud jako celek mají, ne všichni se mají. Jsou i tací, co se nemají a co jsou tam více než dvě desítky let po pádu apartheidu mnohem níž než ti, o nichž u nás říkáme, že propadli sociálním sítem až na samé dno. A jsou třeba odkázáni na charitativní pomoc, jakou jim zprostředkovává dejme tomu můj známý Benjamin van der Berg.

To jsou našinci. Ti nepotřebují krávu, ale… stejně jako my peníze. Protože i jejich pohřeb něco stojí. A stojí také hodně ve srovnání s tím, kolik vlastně stojí jejich život.

Nyní třeba na leukémii zemřel sedmiletý CJ. A jeho pohřeb vyjde na… čtyři tisíce randů. V přepočtu a ve srovnání s našimi poměry vlastně pakatel šest tisíc korun. Jenže…

Život je tam levný, smrt drahá. A tak se dotyčný dočká pohřbu, až se sežene ještě chybějících sedm set randů. Něco přes naši tisícovku.

Bylo by to úsměvné, kdyby to nebylo tak zoufale k pláči. Ale je to prostě tak. Zkrátka „týajej“, jak zaznělo opakovaně ve filmu Krvavý diamant. „This is Africa“.

A proto bychom u nás měli konečně přestat nadávat na to, jak špatně se máme. Protože se máme sakra dobře! Nejen že si žijeme, ale dokonce se ani nemusíme bát onoho luxusu zemřít.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10